Na Mariině skále na jihu Plzeňska obnovili po letech dřevěnou vyhlídku s altánkem
Z vrcholků skal bývá pěkný výhled. Většinou jsou ale přístupné jen pro dobrodruhy a horolezce. Na některých místech ovšem už naši předkové postavili vyhlídky s pohodlným přístupem i pro nás ostatní. Hodně z nich v minulosti zaniklo, dnes se ale historické vyhlídky naštěstí znovu obnovují. Také Mariiana skála na jihu Plzeňska se po více než šedesáti letech znovu pyšní vyhlídkovým altánem.
Původní altán tu stál už od první poloviny 19. století. Dřevěnou stavbu včetně pohodlného přístupu v podobě čtyř desítek schodů vedoucích na opravdu hodně špičatou skálu tu postavil státní podnik Lesy České republiky. Znovu a od základu jen podle dobových fotografií.
O původním dřevěném altánu na Mariině skále pochází zmínka už z roku 1838, a to pod názvem Maria-ruhe. Vyhlídku nechal postavit tehdejší majitel zdejšího panství Kristian Valdštejn. Po roce 1918 se jí už říkalo Mariina skála nebo také Maria-rut. Mariina vyhlídka byla oblíbeným místem výletníků ještě ve 30. letech minulého století. Tím ale její zlatá éra skončila.
Altán začal po druhé světové válce chátrat. Definitivně se neblahý osud zanedbaného altánku naplnil v roce 1953. Tehdy jej z ostré skály strhla vichřice. Svého obnovení se tak vyhlídka na Mariině skále dočkala až po více než šedesáti letech.
A proč vlastně Mariina skála?
Podle jedné z legend dala ostrému buližníkovému skalnímu útvaru u Konratického potoka jméno nešťastně zamilovaná komtesa Marie. Ta tu prý skokem ze skály ukončila svůj život. Od té doby se skále říká Mariina skála.
A ještě jedné zajímavosti si můžete na Mariině skále všimnout. Na její pravé straně je vytesané datum 28. října 1918, připomínající vznik Československé republiky. Při objevování nápisu ale dávejte pozor, ať neskončíte jako komtesa Marie hluboko pod skálou.
K nové vyhlídce se nejlépe dostane po lesní cestě od nedalekého zámku Kozel nebo z obce Šťáhlavice. Vyrazit můžete také z opačné strany od obce Milínov. Vyhlídka je přístupná zdarma po celý rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zemřel klíčový svědek v kauze billboardového bosse. Popsal pronásledování aktivisty i systém bílých koní
-
Stát si vytipoval své pozemky, kde se dá postavit 15 tisíc bytů. V Praze jich je nejvíc kolem železnice
-
Sedm filmů v jednom. Nolan Odysseu zpřítomnil, námitky ke castingu jsou transfobní, tvrdí kritik
-
Požářiště v Baťově areálu se ochlazuje, někde je ale stále i 50 stupňů. Hasičům na místě pomáhají drony













