Na návsi v Dlouhé Loučce leží starý mlýnský kámen. Nikdo nezná jeho původ
Stopy po dávném zpracování rud jsou mnohdy nenápadné a všimne si jich jen odborník. V Dlouhé Loučce na Olomoucku mají ale přímo na návsi unikátní artefakt připomínající těžbu drahých kovů v horách nad obcí. Prastarý křemenný mlýnský kámen leží před místním obchodem.
Původně se kámen nacházel v koutě zámeckého parku, odkud byl před obchod přemístěn až poté, co moderní nákupní středisko obklopila zeleň a bylo potřeba ji nějak doladit. Kámen však ani v zámeckém parku nebyl na původním místě. Jak se tam ovšem dostal, nikdo neví. Místní legenda tvrdí, že zakrýval vstup do podzemní chodby, které vede z parku až na nedaleký hrad Sovinec.
Odborníci se domnívají, že kámen sloužil jako mlýn na rozmělnění stříbrné rudy před tavbou. Oblast Nízkého Jeseníku, který se zvedá přímo nad Dlouhou Loučkou, byla totiž odpradávna vyhlášeným nalezištěm vzácných kovů. Těžba stříbra se zde datuje od raného středověku. V samotné Dlouhé Loučce se netěžilo. Nedaleko je ale osada Plinkout, která byla odpradávna považována za centrum těžby galenitu a dalších nerostů obsahujících stříbro.
Mlýnský kámen má patrně svůj protikus
I přesto je mlýnský kámen s otvorem uprostřed prohlubně a zjevnými rýhami na povrchu obestřen mnoha záhadami. Tou základní je skutečnost, že k němu patrně existuje i protikus. Podobný kámen, který by patrně mohl pasovat do rozměrů loučského kamene, totiž odpradávna zdobí trávník u kaple v nedalekém Břevenci. I oblast nad touto osadou byla v dávných dobách známým nalezištěm stříbrných rud.
Patřily tedy oba kameny skutečně k sobě? Na tuto otázku by patrně dokázal odpovědět pouze pokus sesadit je po staletích opět dohromady. Pokud by se i prokázalo, že se jedná o dvě části stejného mlýna, další otázka by byla, kde byl tento mlýn instalován.
Jedinou hnací silou schopnou otáčet těžkými kameny mlýna byla voda. To vylučuje Plinkout, kde teče jen malý potok. V Břevenci sice vesnicí protéká říčka Dražůvka. Ale nad Dlouhou Loučkou se v osadě Valšovský žleb nacházely odpradávna vodou poháněné hamry. A tak možná byla mlýnská soustava instalována tam. Napovídala by tomu i skutečnost, že loučská část kamene je patrně základnou, která je mnohem těžší.
Tajemný mlýnský kámen je pozoruhodný i z hlediska jeho výroby. Uvědomíme-li si, že křemen má na stupnici tvrdosti nerostů číslo sedm a tvrdší je jen topaz, korund a diamant, jeho výroba musela být skutečně mistrným dílem. O to víc, že patrně vznikl již před rokem 1588, kdy už jsou v listinách uváděny pouze doly na železnou rudu.
Kdo jej vyrobil a kdy přesně, se již patrně nedozvíme. Jen kusy ještě tvrdších součástí mletého materiálu, které do povrchu kamene vyryly stopy připomínající drážky gramofonové desky, prozrazují, že dobývat zde stříbro byla pěkně namáhavá práce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Rusové získali ‚klíč k Bachmutu‘. Vojáci postoupili u města na Donbase, píše ukrajinský web
-
Ani nevím, jestli ty židle házeli po nás, říká redaktor České televize o bitce příznivců Plzně a Sparty
-
Komplicové na místě, manželka Ukrajinka a chybějící krev. Sedm dezinformací kolem atentátu na Fica
-
Hrát proti Čechům v Praze bude neuvěřitelné, těší se na čtvrtfinále americký obránce Werenski