Na Přebuzském vřesovišti uvidíte zblízka rašelinnou sloj i náš nejmenší strom
Přírodní památka Přebuzské vřesoviště v Karlovarském kraji chrání velké ložisko rašeliny, která se zde v minulosti těžila. Část její sloje se naštěstí dochovala dodnes. Na vlastní oči i ruce se můžete seznámit s dávnou minulostí naší země z dob ústupu ledovců. Z těchto časů tu dodnes roste náš vůbec nejmenší strom.
Vřesoviště se nachází jen pár kilometrů od obce Přebuz. Je to volná horská krajina s klidně tekoucí říčkou Rolavou. Kdysi v okolí stávalo hodně chalup, ale po poválečném vysídlení zdejšího německého obyvatelstva obce kolem zanikly. Dnes stavení připomínají jen kamenné základy nebo stromy, které na zelených pláních osamoceně rostou v místech původních staveb.
Malé návrší uprostřed téhle podívané je na podzim poseté červeno fialovým vřesem. Místo, které se oficiálně jmenuje Přebuzské vřesoviště. Vřes spolu s borůvkami a dalšími keříky vytváří zajímavou severskou atmosféru. Hlavním lákadlem je ale dochovaná rašelinná sloj.
Rašelina se tu těžila už od konce 19. století. Většinou pro topení. Vyráběly se z ní rašelinové cihly. Naštěstí se s těžbou skončilo včas a část rašelinné sloje můžete vidět dodnes. Od roku 1992 je zde vyhlášena ochrana formou statutu přírodní památky.
Rašelina z konce doby ledové
Určitě vás už z dálky zaujme tmavě hnědá až černá stěna. Jde o asi dvoumetrovou vrstvu rašeliny na štěrkovém podloží. Podle geologa Petra Rojíka, který ještě před vyhlášením památky prováděl průzkum, je její stáří odhadováno na asi 9 300 let. Rašelina na Přebuzském vřesovišti tedy pamatuje ústup ledovců z naší krajiny.
A s trochou nadsázky tady najdeme ještě jednoho pamětníka. Je jím bříza trpasličí. V České republice roste glaciální stromek o výšce kolem půl až jednoho metru jen na několika málo místech u nás. A i tady na Přebuzském vřesovišti je dobře schovaná mezi keříky borůvek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tuleja se vzdal nominace. ‚Žádný ministr nesmí být zatížen pochybnostmi,‘ napsal
-
ONLINE: Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média
-
Kdo může za smrt 11 dětí? ‚Šlo o naváděnou munici, tu Palestinci nemají,‘ shodují se experti
-
Marketingové zápasy v bahně, popisuje Hejlová úpravu volebního sloganu ANO