Na středověký hrad Gutštejn vstupujte jen na vlastní nebezpečí. Sloužil i jako vězení

Hrad je sice oficiálně nepřístupný, ale vyšlapané pěšinky svědčí o něčem jiném. Zřícenina Gutštejna stojí na strmé skále nad potokem jménem Hadovka. Dostat se k němu můžete po značené cestě z nedalekých Konstantinových Lázní.

Hrad založil na počátku 14. století rod Hroznatovců, který odvozoval svůj původ od blahoslaveného Hroznaty, zakladatele významných premonstrátských klášterů v Teplé a Chotěšově na přelomu 12. a 13. století.

První písemná zmínka o hradě pochází už z roku 1319. Rodový hrad patřil Gutštejnům až do poloviny 16. století. Během husitských válek stáli majitelé hradu na katolické straně a sloužili králi Zikmundovi. Rod Gutštejnů tehdy získal řadu vesnic a klášterů - v Chotěšově, Pivoni, v Plasích i jinde. Hrad ovšem přes svoji strategickou skalní polohu neodolal a roku 1422 ho dobyl Jan Žižka.

Pak hrad obýval bohatý pán

Po husitských válkách patřil hrad mezi nejmocnější v západních Čechách. Jeho majiteli Burianovi z Gutštejna patřila Bělá, Rabštejn, Nečtiny, Tachov, Komberk, krátce i Stříbro. Byl krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval také chotěšovský klášter.

Kolem dokola lesy|foto: Pavel Halla

Hrad se stal na přelomu 15. a 16. století za válek mezi Gutštejny a králem Vladislavem Jagellonským vězením pro bohaté zajatce. Sídlo Gutštejnů se postupně přesunulo do pohodlného zámku v Bezdružicích. Příslušníci rodu, který vymřel v roce 1747, tehdy zastávali významné úřady.

I když se z hradu do dnešních dnů podařilo zachovat poměrně hodně, včetně vysoké mohutné věže, býval kdysi mnohem větší. Skládal se ze dvou hlavních částí. Předhradí a vlastního jádra, oddělených od sebe hlubokým příkopem.

Předhradí, které mělo převážně hospodářskou funkci, se téměř nedochovalo. Jediným pozůstatkem je do skály vytesaný sklep. Možná i tam budete mít chuť nahlédnout, až si na Gutštejn uděláte výlet. Ale pamatujte, že hrad je oficiálně nepřístupný a vstup do hradních prostor je jen na vlastní nebezpečí.