Na Střemošické stráni na Chrudimsku rozkvétají české orchideje

V roce 1990 byla vyhlášena přírodní rezervací. Střemošická stráň je zároveň i evropsky významnou lokalitou. Své jméno dostala podle obce Střemošice, která se rozkládá ve svahu pod nejprudším srázem. Stráň zaujímá plochu přibližně 45 hektarů a roste na ní 270 druhů vyšších rostlin.

Kromě jiných se zde vyskytuje 13 druhů českých orchidejí, například vstavač nachový, vstavač vojenský nebo střevíčník pantoflíček. Najdete tu ale i další zajímavé rostlinky, jako například bělozářku větvitou, okrotici dlouholistou nebo medovník meduňkolistý.

Přírodní rezervaci tvoří louky i zalesněná místa, proto se tu daří zmíněné vytrvalé bylině z rozsáhlého rodu vstavačů – vstavači nachovému (latinsky Orchis purpurea). Rostlina, která patří v české přírodě k ohroženým druhům, je asi 30 až 70 centimetrů vysoká, výjimečné může dorůstat až do výšky 90 centimetrů.

Pohled na Střemošice a okolí|foto: Tereza Brázdová

Vrch Poklonu zdobí Sloup Nejsvětější Trojice

Kopci nad obcí Střemošice se říká Poklona. Na jeho vrcholu se totiž tyčí štíhlá stavba, barokní Sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1730. Přibližně osm metrů vysoký trojboký hranol zdobí Boží oko a čtyři sošky andělíčků. Sloup dali podle pověsti postavit jistí svatebčané jako dík za záchranu života. Podle legendy se jim splašili koně a táhli vůz nebezpečnou rychlostí směrem k prudkému srázu. Jako zázrakem se ale zastavili přesně na jeho okraji. Podle jiné verze vůz se svatebčany ze srázu sjel a sloup je připomínkou této tragédie.

Poblíž Sloupu Nejsvětější Trojice najdete zastřešené odpočinkové místo. Jako na dlani budete mít nejen obec Střemošice, ale také Luži, vzdálenou čtyři kilometry. V krajině vystupují hlavně dvě dominanty. Zřícenina hradu Košumberk a Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži. Z Poklony je krásný výhled i na Železné hory a Žďárské vrchy.

Sloup Nejsvětější Trojice|foto: Tereza Brázdová

Přírodní rezervace Střemošická stráň je výjimečná nejen z botanického hlediska, ale také po geologické stránce. Příkrý svah tu tvoří tzv. kuesta (ze španělského slova cuesta - kopec, stráň). Tento termín označuje asymetrický vrchol hory nebo hřebenu, kde se střídají vrstvy odolných a méně odolných hornin. V případě střemošické kuesty je to střídání různě vápnitých vrstev. Jde zřejmě o důsledek klimatických cyklů v období svrchní křídy.