Na Šumavě najdete vodopády pojmenované po středověkém světci Wolfgangovi
Vodopády svatého Wolfganga se najdete na Menší Vltavici nedaleko Vyššího Brodu. Ve skutečnosti se jedná o mimořádně vysoké kaskády, odborně se jim říká „nepravý vodopád“.
Za skutečný vodopád lze označit pouze některá ramena a stupně horní kaskády. Při větším množství vody, kdy proudy přepadávají přes mohutné balvany, jsou Wolfgangovy vodopády velice působivé. Po většinu roku si však voda hledá cestu mezi kameny a efekt padající vody se tak vytrácí. Wolfgangovy vodopády jsou nádherné i v zimě, kdy zmrzlá voda vytváří na žulových kamenech nejrůznější útvary.
V nejvyšší části vodopádů je kaskáda, která překonává výšku okolo tří metrů na přibližně osmi metrech délky. Po 20 metrech následuje horní vodopád, který je složený ze dvou stupňů a několika ramen. Horní stupeň dosahuje výšky téměř tří metrů a je zároveň značně strmý.
Levé rameno horního stupně, které je dále od cesty a je také nejvíc schované, má sklon přes 60°. Spodní stupeň následuje po zhruba pěti metrech. Je více než tři metry vysoký a střední rameno dosahuje sklonu až 60°.
Po 70 metrech následuje druhý vodopád. Ten má také dva stupně, ale ty nejsou tak strmé jako u horního vodopádu. Pod spodním vodopádem je dřevěná lávka, která poslouží jako příjemná vyhlídka na vodopád.
Příběh svatého biskupa Wolfganga z Řezna
Patronem zdejších vodopádů je svatý biskup Wolfgang z Řezna. Je to jeden z nejoblíbenějších německých světců. Narodil se váženým, ale chudým rodičům kolem roku 924 ve Pfullingenu (Bádensko-Württembersko). Vstoupil k benediktinům, přijal řádové sliby a nakonec i kněžské svěcení. V následujících letech procházel Wolfgang jako mnich a misionář Noricum, část dnešního Rakouska, a hlásal slovo Boží. V roce 972 jej císař Ota II. jmenoval biskupem v Řezně.
Během 22 let, které strávil v úřadu, zreorganizoval Wolfgang svoji diecézi. Reformoval kláštery a založil mnoho nových. Přísně sledoval mnišskou i kněžskou kázeň a dbal na vzdělání duchovních. Postavil také mnoho nemocnic a staral se i o chudé. Lidé ho kvůli tomu milovali a již za života ho uctívali jako světce. Jeho zásluhou mohlo také vzniknout v roce 973 v Praze biskupství, neboť uvolnil území doposud spadající pod jeho řezenskou diecézi. Wolfgang zemřel 31. října roku 994 v Puppingu (Horní Rakousko), který se díky jeho památce stal poutním místem.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ŽIVĚ: ‚Vláda má zmocněnce pro hajlování,‘ rýpl si Bartošek. Poslanci se blíží k hlasování o důvěře
-
Kdyby ministr radši neříkal nic. Důvod pro odvolání šéfa Lesů ČR je přitažený za vlasy, míní Bendl
-
ONLINE: Pavel jednal s představiteli ve Lvově. ‚Jsou vděční, že muniční iniciativa pokračuje,‘ uvedl
-
Poučení z covidu u nás nenastalo. Fandím kolegům v Americe, odborná opozice je silná, tvrdí Smejkal



























