Na vrchol Špičáku vás dovedou 100 let staré kamenné schody

24. červenec 2017
Česko – země neznámá

Nejvyšší horou Sokolovska v Karlovarském kraji je kopec s příhodným a trefným názvem Špičák. Jeho vrchol je ve výšce 991 metrů nad mořem. Aby se na špičatou skálu dostali i méně zdatní výletníci, jsou tu do posledního vrcholového kamene vytesané přes 100 let staré schody.

Už samotná cesta z Rájeckého údolí od obce Stříbrná je zážitkem pro všechny milovníky přírody a klidu. Kraslicko je dodnes tak trochu neobjeveným koutem naší země. Možná díky nechvalně známým kyselým dešťům, jejich doba už je ale naštěstí pryč.

Cestou z Rájeckého údolí se můžete kochat zelenými stromy stejně jako mohutnými skalními masivy včetně skalních měst. A že je to z údolí na nejvyšší horu Sokolovska do kopce a občas je potřeba do toho trochu víc šlápnout, to k turistice prostě patří.

Kilometr a půl pod vrcholem se můžete osvěžit u Fischerovy studánky. Pak už je to po zelené turistické značce opravdu jen kousek. Do poslední chvíle ale není pro bujnou vegetaci vrcholová skála vůbec vidět. Pak začne skrz stromy prosvítat dřevěný kříž a jste na místě pod žulovou a špičatou skálou.

Schody do nebe vedou přes Špičák

Na samotný vrchol Špičáku můžete pohodlně vystoupat po dvanácti do žuly vytesaných schodech. Nechal je tu zhotovit Okrašlovací spolek založený už roce 1880 v Jáchymově.

Pohled směrem na Německo

Kromě schodů najdete na Špičáku také dřevěný altánek s posezením, kde můžete přečkat případnou krušnohorskou nepřízeň počasí nebo se občerstvit. Nechybí zde ani vrcholová dvoujazyčná kniha, do které můžete zapsat svůj vzkaz.

Výhled do kraje je i dnes úžasný. Místy mu sice brání stromy, nejčastěji smrky a jeřáby, ale různé skalní výchozy na Špičáku umožňují sledovat krajinu hodně daleko. Dobře je vidět na severní stranu vyhlídky na saskou část Krušných hor. Západně lze zpozorovat třeba rozhlednu na Olověném vrchu.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.