Na vrchu Lázek je rozhledna zavřená. Přesto můžete mít z kopce krásný výhled
Nedaleko města Lanškrouna narazíte při cestě do Jeseníků na odbočku s názvem Lázek. Kopec vysoký 714 metrů patří do Zábřežské vrchoviny a na jeho vrcholu stojí dřevěná rozhledna. V roce 1933 ji navrhl architekt Jaroslav Stejskal, autor Kramářovy chaty na nedalekém Suchém vrchu. Ze všech stran k ní vedou kratší i delší turistické stezky a cyklotrasy.
Historii má vrch Lázek opravdu pohnutou. Jednak kvůli tomu, že tudy vedly vlastně dvě hranice, a to zemská mezi Čechy a Moravou a národnostní - Sudetská. Nejprve koupila tento strategicky významný pozemek Národní jednota v Olomouci. V roce 1908 zde navršili mohylu, kterou zaslíbili Svatopluku Čechovi. Vedle ní pak vyrostla v roce 1912 rozhledna. Byla 15 metrů vysoká, měla ochoz a dole malý bufet.
To se ovšem nelíbilo Němcům, kteří ji stále ničili, takže zhruba po šesti letech došlo k jejímu stržení. Pak tu dlouho nebylo nic, až po vzniku naší první republiky se tady usídlil turistický klub ze Zábřeha. A na základě sbírky, kterou inicioval pan Rajchl, tady postavili chatu a 20 metrů vysokou rozhlednu, které sloužily až do roku 1989.
Jak už to tak bývá, chata s rozhlednou měnily majitele tak dlouho, než zůstal celý objekt opuštěný a začal chátrat. A protože byl trvale otevřený, nepříjemně se na něm podepsali i vandalové.
Dnes je vlastníkem soukromý majitel z Prahy, který dal chatu alespoň stavebně do pořádku. Ovšem pro veřejnost zůstává nadále uzavřená. Což velmi mrzí starostu Vlastimila Jurečku a občany nedaleké Cotkytle, pod kterou vrch Lázek patří. Pro ně představuje Lázek historické místo. V 50. letech se na něm konaly slavnosti, zábavy, občané byli zvyklí se tady bavit.
Přestože se na vrchu Lázek v současnosti neobčerstvíte a na rozhlednu nevystoupáte, je z jeho vrcholu opravdu krásný výhled. Když se podíváte na moravskou stranu, uvidíte Olomouc, Svatý kopeček, Jeseníky, Praděd, Dolní Moravu. Za pěkného počasí je při pohledu směrem do Čech vidět dokonce i Sněžka. Zkrátka na Lázku není třeba vystoupat na rozhlednu, abyste měli krajinu jako na dlani.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Supernemocnice‘ by mohla stát 30 miliard, klíčové provozy budou pod zemí a hlavní slovo má teď Babiš
-
Izraelská opozice tlačí na Netanjahua, aby neútočil na Írán bez souhlasu parlamentu
-
Dolar může ustoupit jüanu a Evropa nebude potřeba. Expert nastiňuje, kam se řítí světová ekonomika
-
Moskva chce ukázat, že má zájem jednat. Ze svých požadavků ale neustoupí, říká bezpečnostní expert




