Na Výtvarnou zeď ve Švandově divadle maloval i autor obalu desky slavných Beatles

Pavel Švanda ze Semčic byl úspěšný divadelní podnikatel, režisér a principál jedné z nejvýznamnějších kočovných společností 19. století. V práci mu pomáhala manželka Eliška Pešková – herečka, pedagožka a podnikatelka. Divadlo později provozovali potomci Švandova rodu.

Název a podoba divadla se během jeho existence neustále měnily: Divadlo U Libuše, Švandovo divadlo na Smíchově (1881 – 1908), Intimní divadlo (1908 – 1928), do roku 1945 zde působili různí nájemci jako např. Divadlo Vlasty Buriana, Divadlo Komiků atd., Realistické divadlo (1945 – 1953) (Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého 1953 – 1989), opět Realistické divadlo (1990 – 1992) a Labyrint (1992 – 1997). Současným názvem – Švandovo divadlo na Smíchově – se v roce 2000 tato scéna vrátila k původnímu názvu, a obnovila tak tradici třetí nejstarší divadelní budovy v Praze.

Ve Švandově divadle mají od té doby ale i jednu zvláštnost: Výtvarnou zeď o rozměrech 3,5 krát5 metrů. Nachází seve foyer divadla. Jde o unikátní projekt, který propojuje divadlo a výtvarné umění. Jednou za půl roku lidé ze „Švanďáku“ osloví výtvarníka, který se nechá inspirovat divadlem nebo konkrétním představením Švandova divadla a na zeď namaluje obraz. Za čas jeho dílo přemaluje další umělec.

Švandovo divadlo na Smíchově|foto: Jolana Nováková

„Divadlo je uměním okamžiku, a tak ani obraz na Výtvarné zdi nemá dlouhého trvání,“ říká dramaturgyně Lucie Kolouchová. „Posledním umělcem, který přijal naši nabídku, je známý výtvarník, designér a muzikant Klaus Voormann, několikanásobný držitel ceny Grammy. Autor obalů alb mnoha slavných skupin počínaje Beatles přes Bee Gees až po britskou skupinu Wet Wet Wet. Za obal k albu Beatles - Revolver obdržel v roce 1966 historicky první Grammy, která se v této kategorii začala udělovat.“