Na zámku Opočno mají i sbírku předmětů od indiánských i afrických kmenů a trofeje exotických zvířat
Renesanční zámek Opočno nad údolím Zlatého potoka v podhůří Orlických hor nechal postavit český šlechtický rod Trčků z Lípy ve druhé polovině 16. století. Velký rodový majetek umožnil vybudovat rozsáhlý areál s hlavní zámeckou budovou s arkádovými lodžiemi, anglickým parkem s romantickými stavbami a hospodářskými budovami.
Trčkové z Lípy za třicetileté války vymřeli a zámek získal italský rod Colloredo, později Colloredo-Mansfeld. Ten zámek vlastnil až do druhé světové války. Zámecký areál prošel počátkem 18. století barokními úpravami pod vedením architekta Alliprandiho. Fasády získaly cihlový nátěr, díky němuž se zámku dlouhou dobu říkalo Červený Opočen. Po válce byl areál zestátněn a jeho historie pokračuje dodnes. Je dokladem života české společnosti v průběhu pěti staletí.
V opočenském zámku překvapí nejen rozsáhlá sbírka historických zbraní, jako jsou kordy, muškety, kolekce popravčích mečů, zbraně japonské, indonéské či barmské, ale také sbírka obrazů, která je vyhlášená a která ve střední Evropě nemá obdoby.
Obrazárna je součástí prvního prohlídkového okruhu v prvním patře, od sezony 2022 bylo zpřístupněno i druhé patro zámku, které představuje život rodiny Colloredo-Mansfeld na konci 19. a začátku 20. století. Patří sem i prohlídka rodového muzea, které zahrnuje mimo jiné sbírku předmětů dovezených hrabětem Josefem II. ze Severní Ameriky a z Afriky, tedy Rytířský a Lovecký sál. Etnografická sbírka obsahuje exponáty od indiánských i afrických kmenů a trofeje exotických zvířat.
Opočenský zámek je unikátní také tím, že se na něm dochovala velká spousta původního mobiliáře. A díky pečlivé inventarizaci majitelů zámku a snímkům, které pořizoval Josef II., nadšenec do tehdejších moderních technologií, bylo možné nábytek a další předměty umístit na místa, kde původně stály.
Když se sešeří, pověsti ožívají
Současný kastelán Tomáš Kořínek, který je jinak k výskytu duchů a strašidel skeptický, připouští, že opočenský zámek je opředený pověstmi. „Máme tady dvě dámy s pověstmi spojené. První je zazděná Kateřina ze Šelmberka, která prý podváděla svého manžela s jistým rytířem. Manžel na to přišel, rytíře nechal popravit, chůvě, která mu to prozradila, dal vyříznout jazyk a manželku zazdil ve stěnách opočenského zámku.“
Druhá nadpřirozená bytost je „Zlá Manda“ alias Marie Magdalena Trčková z Lípy, rozená Lobkovicová. „Byla to velmi krutá a přísná paní, manželka správce opočenského panství. Nechávala například sekat psům čtvrtou nohu, protože jí strhávali zvěř v zámecké oboře. Tak aby psi nebyli tak rychlí jako srnky, jeleni a další zvěř. Traduje se, že obchází na arkádách opočenského zámku v černých šatech s třínohým psem,“ vypráví kastelán.
Divukrásná zákoutí zámeckého parku
Národní kulturní památku obklopuje krajinářský park s romantickými zákoutími. Je zasazený do hlubokého údolí Zlatého potoka. Když vystoupáte na druhou stranu, objevíte několik vyhlídek. Nejkrásnější pohled se na Opočenský zámek nabízí z Jeronýmovy vyhlídky. Cesta k ní není zrovna snadná, ale na ty, kteří se tam vydají, čeká zasloužený výhled.
K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny, letohrádek, hájovna, palmový skleník a také historická hydroelektrárna. V parku překvapí zajímavé a vzácné stromy a keře, nechybí ani krásná zákoutí s rybníčky a uměle vytvořenými vodopády a několik míst s lavičkami pro příjemný odpočinek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
