Na zámku ve Velkém Meziříčí vás čeká hororová expozice. Najdete v ní všechna známá strašidla
Upíři, vlkodlaci a další strašidla nebyli v minulosti jen vymyšlenými pohádkovými postavami. Často za nimi stál skutečný člověk – ať už si svou pověst svým chováním zasloužil nebo ne. S výběrem těch nejznámějších se teď můžete seznámit díky výstavě na zámku ve Velkém Meziříčí na Vysočině.
„Společně nahlédneme do historie obávaných hradních paní a pánů, seznámíme se s lidmi nevalné pověsti,“ začíná svůj výklad průvodkyně Dana Cejnková. Prohlídka začíná v zámeckém sklepení a hned v první místnosti leží v rakvi asi nejznámější, mnohokrát zfilmované strašidlo, hrabě Drákula. Na informační ceduli si každý může přečíst, kdo Drákula ve skutečnosti byl a kde žil. A čím si svou pověst vysloužil. V další rakvi leží pak strašidlo z nedalekého Žďáru nad Sázavou, obávaný správce statku Ulrich.
Ve výstavním sále zámku návštěvníci poznají další obávané a strašidelnými příběhy opředené skutečné postavy našich i světových dějin. „Nejstarším zástupcem je Půta Švihovský z Rýznberka. Žil v letech 1450 až 1504,“ představuje průvodkyně figurínu sedící za stolem obloženým česnekem. Byl pověstný svou krutostí k poddaným a na svých panstvích se prý zjevuje coby ohnivý muž. Výstava dál představuje například Jindřicha Františka Bobliga, který je známý z čarodějnických procesů.
Mezi ženskými strašidly nemůže chybět Alžběta Báthoryová, tedy Čachtická paní, nebo její ruská kolegyně Darja Nikolajevna Saltykovová. Obě známé honbou za ztraceným mládím. Doplňkové texty vysvětlují, že za pověstí žen bylo často nepochopení, nebo nemoc. Jedna nešťastná dáma si prý své upírství vysloužila v důsledku bledosti a nemocí.
Výstavu doprovázejí tajemné zvuky a dokonce i děsivé interaktivními prvky. Některé obrazy před návštěvníky doslova ožívají a samy od sebe se začínají měnit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
