Nad Českým Krumlovem jsou zbytky obřího kamenného bazénu. K čemu nádrž sloužila?
S jarem přichází nová turistická sezóna a také péče o zahrady a zahrádky. Však to znáte. Především ten nekonečný koloběh zalévání. Zajímalo by vás, jak si s ním poradili naši předkové? Třeba ti, kteří obhospodařovali zámeckou zahradu v Českém Krumlově?
Zámecká zahrada v Českém Krumlově má něco přes deset hektarů a navíc se rozprostírá na kopci. Jak se tam tedy voda dostane? „Máme štěstí, že se tímto problémem zabývali už zakladatelé zámecké zahrady, kteří kvůli tomu založili v její nejvyšší části rybník," říká českokrumlovský zámecký zahradník Jiří Olšan a dodává: „Do něj ovšem žádný potok nepřitéká, a tak si pomohli tím, že do něj svedli vodu potrubím z okolních kopců."
Tím vznikl potřebný rezervoár pro zavlažování rozsáhlého areálu, chov kaprů, ale i pro zásobování vodou tehdejších sedmi zahradních fontán. Jenomže ne vždy byly okolní lesy plné vláhy, a tak nechali postavit u takzvaného Ptačího hrádku speciální zařízení.
„Učenec Georgius Agricola sestavil svého času takzvaný mihadlový stroj, kterým se odčerpávala voda ze zatopených důlních šachet. Stejný princip byl použit i tady nad zámeckou zahradou," vysvětluje Jiří Olšan.
Se stavbou se začalo v roce 1730. Stroj začal oficiálně pracovat 19. listopadu roku 1731. Za dvacet čtyři hodin dokázal načerpat 1 700 hektolitrů vody. Unikátní systém vahadel, vodního kola, dopravníku a kamenných staveb pracoval osm let, než se porouchal. Pak už se ho nikdy opravit nepodařilo. Ovšem na tehdejší zázrak techniky se sjížděli dívat lidé ze širokého okolí.
Víc si o zavlažovacím systému můžete přečíst na informačních tabulích u jediné památky, která z celého unikátního komplexu zbyla - u velké kamenné ohrady.
Původně stávaly na svahu dvě mohutné kamenné věže, mezi kterými se táhly speciální konstrukce, jež čerpanou vodu z Chvalšinského potoka dopravovaly do asi padesátimetrové výšky. Původně se voda shromažďovala v nádrži na jedné z věží. Později tu vznikl velký kamenný bazén zapuštěný do země. A to jediné z celé stavby do dnešních dnů zůstalo.
Lidé už pak zapomněli na původní účel této nádrže, a tak se začalo tradovat, že to byla speciální ohrada pro chov divokých zvířat, zejména pak medvědů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rektor VŠE: Jmenování Ševčíka proděkanem nepřispěje k uklidnění, ztíží i snahu zlepšit pověst
-
Myslím, že tam bude Chytil, předpovídá expert Horváth náhradu za Schicka. Série se ukončují, dodává
-
Pirátská europoslankyně Gregorová míří do frakce Zelených. STAN řeší ohledně přestupu morální dilema
-
Přišel o práci, tak na šampionátu v Německu baví tisíce fanoušků. Muž se saxofonem je hitem Eura