Nad Hustopečemi kvete mandloňový sad. Láká turisty i na ochutnávku

26. březen 2015
Česko – země neznámá

V Evropě moc mandloňových sadů nenajdete. Kopce nad jihomoravskými Hustopečemi jsou tak v tomto směru víceméně výjimkou. A právě v těchto dnech a týdnech přitahují zvýšenou pozornost, protože zrovna začaly kvést. A jejich bílé, lehce narůžovělé květy jsou opravdu krásné.

Mandloňové sady nad Hustopečemi začali vysazovat na přelomu 40. a 50. let minulého století z čistě praktických důvodů. „Po roce 1948 se mandle přestaly dovážet ze zahraničí a bylo rozhodnuto, že se začnou pěstovat právě tady u nás. Sady spadaly přímo pod čokoládovny,“ popisuje místní znalec Rudolf Poslušný.

Po revoluci ale ztratili výrobci cukrovinek o produkci hustopečských mandlí zájem a sady pustly. O jejich obnovu se postarala až místní radnice spolu se skupinou dalších nadšenců. Celkem se podařilo zachránit téměř tisícovku stromů. Dnes slouží hlavně jako cíl vycházek a výletů.

V mandloňových sadech a okolí nemůže nikdo zabloudit

„Město neudržuje sady kvůli zisku, ale hlavně kvůli turistům. Každý sem může přijít a mandle si i natrhat či nasbírat. Okolím vede navíc značená Mandloňová stezka, a když je dobré počasí, je tady opravdu co vidět,“ dodává Poslušný.

Mandloňové sady se už brzy začnou rozrůstat

V budoucnu se má počet mandloní u Hustopečí ještě zvýšit. Výsadbu plánuje vedení hustopečské radnice ve spolupráci s vědci z brněnské Mendelovy univerzity. V první fázi společně zasadí dvě stovky nových stromů, postupně jich ale v okolí města přibude asi pět set.

Mandloně kvetou až tři týdny, záleží na počasí

Původně se počítalo s tím, že sazenice doplní prázdná místa v sadech. „Zahradníci ale zjistili, že půda už pro novou výsadbu není vhodná, stromy proto vysadí o kousek dál, blízko zdejší rozhledny,“ vysvětluje místostarosta města Bořivoj Švásta ze sdružení Zdravé Hustopeče. Výsadba by mohla začít už v průběhu letošního května.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d2625.4763658895763!2d16.74108069580478!3d48.964418501509876!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDjCsDU3JzUyLjQiTiAxNsKwNDQnMjcuMiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1427365667410" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.