Národní hřebčín v Kladrubech je jedním z nejstarších na světě. Oblíbili si ho i císaři

Kladruby nad Labem leží v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tamní hřebčín je unikátní historickou památkou s uceleným souborem objektů, které jsou vzájemně propojené. Harmonický celek tvoří i s okolní kulturní krajinou - cestami, alejemi a rozsáhlými pastvinami.

Hřebčín v posledních letech prošel velkou rekonstrukcí. Prohlídkové trasy vás zavedou nejen do historických a výcvikových stájí, ale také do zámku, kostela nebo zámeckého parku.

Oblíbené místo císařů

Na konci 15. století koupili pardubické panství a následně i kladrubskou oboru Pernštejnové. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna své statky královské komoře včetně kladrubského dvora se zámečkem a chovem koní. Císař Maxmilián II. pak v roce 1563 v Kladrubech založil hřebčinec. Do historie se ale zapsal především rok 1579, kdy císař Rudolf II. povýšil koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín, čímž došlo k oficiálnímu založení.

Pasoucí se národní kulturní památka

Na světě dnes žije přibližně 1700 koní starokladrubského plemene. Národní hřebčín jich chová necelou třetinu, celkem 500. Kmenové stádo běloušů bylo společně s hřebčínem v roce 2002 vyhlášeno za národní kulturní památku. Stádo vraníků (přibližně 250 koní) má domov ve Slatiňanech a k Národnímu hřebčínu patří také stáje v Heřmanově Městci.

Návštěvníci hřebčína si mohou prohlédnout i stáj plemenných hřebců|foto: Tereza Brázdová

Přímo v Kladrubech nad Labem jsou ustájení koně základního stáda, plemenní hřebci, chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku i zvířata určená k prodeji. První tři roky koně vyrůstají v odchovně Selmice, která je s hřebčínem spojena dlouhou lipovou alejí.

Chovatelský unikát

Starokladrubský kůň je nejstarší české plemeno a má velmi impozantní vzhled. Typickou proporcí je obdélníkový rámec těla a hlavně velká hlava s výrazným klabonosem. Základem chovu byly domácí klisny, zkřížené se starošpanělskými a staroitalskými hřebci. Starokladrubští koně jsou jediným plemenem, které se vyšlechtilo speciálně pro ceremoniální účely panovníků. Této původní funkci slouží u švédského a dánského královského dvora.

Čtěte také

V současnosti koně reprezentují Národní hřebčín především v soutěžích spřežení, ale výsledky mají i v klasické drezúře. V Praze, Pardubicích a Ostravě je také využívají členové jízdní jednotky městské policie.

Historické stáje i pokoje císařovny Sissi

Komentované prohlídky vás v areálu kladrubského hřebčína zavedou do historických stájí, k boxům koní ve výcviku nebo stáji plemenných hřebců. Podívat se můžete také do kočárovny, postrojovny nebo nedaleké lesovny. Pokud vystoupáte na rozhlednu, vybudovanou v objektu starého vodojemu, budete mít celý areál jako na dlani. Národní hřebčín nabízí také projížďky kočárem nebo na koni.

Expozice Kabinetu císařovny Alžběty, známé jako Sissi,v kladrubském zámku|foto: Tereza Brázdová

V areálu hřebčína se můžete podívat i do zámku. Vznikl přestavbou starší tvrze, první písemná zmínka pochází z roku 1540. Za Pernštejnů i Habsburků byl dobře vybavený pro návštěvy majitelů a jejich přátel. Starší stavební úpravy nejsou patrné, dnes zámek působí dojmem klasicistní novostavby. V současnosti v zámku uvidíte novou instalaci pokojů císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské, známé jako Sissi.

Císařovna Sissi koně milovala a zdatně na nich uměla jezdit. Spolu s manželem navštívila Kladruby poprvé krátce po svatbě v červnu 1854. Z původního inventáře zámku se mnoho nezachovalo, přesto v expozici uvidíte řadu cenných památek. Zajímavé předměty najdete také v sousedním kostele sv. Václava a Leopolda. Je to například přes metr vysoký zdobený kříž a obrázky s biblickými výjevy, které dostal císařský pár jako svatební dar od jeruzalémského patriarchy.