Národní památník v Praze na Vítkově ukrýval balzamované tělo Klementa Gottwalda

Byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa a v roce 1953 zřízeno dokonce Mauzoleum Klementa Gottwalda. „Často se stává, že návštěvníci chtějí Gottwalda vidět. Ten byl však v roce 1962 zpopelněn. A památník má už dávno jiný charakter,“ popisuje produkční Barbora Kulihová. Po roce 1989 byli všichni zde pohřbení odvezeni a dlouho se hledalo nové využití budovy.

V novém tisíciletí se památník dostal do správy Národního muzea a po rekonstrukci byl v roce 2009 otevřen veřejnosti. Nabízí mimo jiné stálé expozice, první z nich se jmenuje Křižovatky české a československé státnosti. Mapuje vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova v roce1938 azánik Československa v roce 1939, obnovení republiky v roce1945 akomunistický převrat o tři roky později, vznik československé federace v roce 1968 i pád komunismu v roce 1989.

Výstava Slavné pohřby|foto: Jolana Nováková

K vidění jsou tu například poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky, osobní předměty spjaté s Janem Palachem nebo významná státní vyznamenání a řády, první československá ústava a podobně. Expozice využívá i některé další části památníku, jako třeba Kolumbárium, slavnostní síň nebo podzemí, kde je do kulis Gottwaldova mauzolea včleněna nová expozice Laboratoř moci.

Podzemní prostory památníku byly vybudovány v 50. letech 20. století jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda. Dnes připomínají nejen samotnou osobu Gottwalda a přeměnu památníku na mauzoleum, ale i komunistickou propagandu a období režimu 50. let.

Součástí expozice Laboratoř moci je i místo, kde pečovali o Gottwaldovo tělo|foto: Jolana Nováková

Na Žižkovu sochu se čekalo léta

Součástí památníku je i monumentální jezdecká socha Jana Žižky. Je čtvrtou největší jezdeckou sochou na světě. A Vítkov si na ni musel počkat. Už v roce 1882 byl založen Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova. V roce 1907 město darovalo pozemek a byla vyhlášena první architektonická soutěž. Další soutěže proběhly ve 20. letech. Stále nespokojená skupina porotců vybrala teprve až v roce 1931 návrh Bohumila Kafky na Žižkovu jezdeckou sochu.

Autor její vzhled podrobně konzultoval s historiky i hipology. Kafka dokončil sádrový model v roce1941 akrátce nato zemřel. Socha byla odlita až po osvobození a odhalena na výročí bitvy na Vítkově, 14. července 1950. Váží 16,5 tuny, vysoká je 9 metrů, dlouhá 9,6 metru a skládá se ze 120 bronzových částí a téměř 5 tisíc šroubů. V letech 2010 až 2011 byla zrestaurována.

Žižkova jezdecká socha váží 16,5 tuny, je vysoká 9 metrů, dlouhá 9,6 metrů|foto: Jolana Nováková

V Národním památníku na Vítkově můžete vzdát hold všem našim válečným padlým hrdinům u hrobu neznámého vojína. Z vyhlídky na střeše památníku se vám otevře jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu. A k návštěvě zvou i dvě výstavy - Konec druhé světové války a Slavné pohřby. Podrobnosti o nich, o vstupném a otevírací době najdete na webových stránkách památníku.