Národopisec Vojta Náprstek vybudoval v Praze muzeum, ve kterém to voní dálkami

Ve Spojených státech se živil jako truhlář, nádeník, knihkupec. A politik. Za velkou louží prožil deset let a jeho knihkupectví se stalo místem setkávání přistěhovalců z Čech. Byl také členem vládní expedice, jejímž úkolem bylo prozkoumat indiánský kmen Dakota. A to ho pravděpodobně nasměrovalo k národopisu.

Do Prahy se vrátil v roce 1858. Rodinný pivovar U Halánků na dnešním Betlémském náměstí proměnil na centrum české inteligence. O pár let později svůj rodný dům přeměnil na České průmyslové (dnešní Náprstkovo) muzeum. Významným sponzorem muzea byla jeho matka. Do sbírek přispívali známí cestovatelé: Emil Holub nebo Josef Kořenský, také zoolog Antonín Frič a jazykovědec Bedřich Hrozný.

Když bývalý rodinný pivovar přestal potřebám muzea stačit, dal Náprstek postavit budovu novou. A to nebylo zdaleka vše. Vojta Náprstek stál také, společně s dalšími nadšenci, v roce 1888 u zrodu Klubu českých turistů. Stal se dokonce jeho prvním předsedou.

Náprstkova knihovna byla ve své době prý nejobsáhlejší soukromou knihovnou u nás|foto: Jolana Nováková

Čtenářky pentalogie Vladimíra Neffa si jistě vzpomenou na Americký klub dam, o jehož vzniku se tam píše. I za tím stál Vojta Náprstek, po boku spisovatelky Karoliny Světlé a dalších českých vlastenek.

Jako jeden z prvních Čechů si přál být zpopelněn. Protože to tehdejší zákony neumožňovaly, musely být jeho ostatky převezeny do sousedního Saska. V závěti přiřkl Náprstek svůj majetek muzeu. A to včetně 46 tisíc svazků knih. Říká se, že ve své době byla jeho knihovna tou nejobsáhlejší mezi soukromými knihovnami u nás.

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na Betlémském náměstí v Praze můžete navštívit i dnes – denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.