Navštivte Novou Oranžérii v Královské zahradě na Pražském hradě

1. srpen 2014
Česko – země neznámá

Nová Oranžérie v Královské zahradě na Pražském hradě je místo pro pěstování cizokrajných rostlin. Vznikla na návrh architekta Bonifáce Wolmuta už počátkem 60. let 16. století. Tvořily ji kamenné obvodové stěny (ty se zachovaly dodnes) a lehce rozebíratelná konstrukce střechy.

Původní oranžérii nechal postavit v roce 1590 císař Rudolf II. a byla určena k pěstování citrusů, mandlí a jiné středozemní flóry. Ke zkáze skleníku bohužel došlo za třicetileté války, kdy byla Královská zahrada zpustošena saskými a švédskými vojsky.

V místě dnešní Nové Oranžérie byl po druhé světové válce vybudován skleník, který ale postupně chátral. Zahradníci si zoufali, pěstovat cokoliv tu bylo prakticky nemožné. A tak byl z iniciativy Olgy Havlové, manželky tehdejšího prezidenta, na přelomu milénia vybudován skleník nový. Moderní konstrukci navrhla světoznámá česko-britská architektka Eva Jiřičná tak, aby nezasáhla do zachované rudolfínské zdi.

Plášť je tvořen diagonálním síťovím z trubek

Nová Oranžérie je válcovou stavbou, jejíž plášť je tvořen diagonálním síťovím z trubek. To je vyztuženo stěnami ze skla a kovu. Vyhřívání a zavlažování skleníku řídí počítač a ovládání žaluzií, osvětlení či větrání probíhá automaticky. Stavba získala několik architektonických ocenění.

Od roku 2013 se v oranžérii obnovilo pěstování citrusů. Vstup je možný za poplatek 20 korun. Otevřeno je od dubna do října od 12 do 18 hodin.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1279.8255153059506!2d14.402317340371614!3d50.09282019035032!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDA1JzMzLjkiTiAxNMKwMjQnMDguOCJF!5e0!3m2!1scs!2s!4v1406885725457" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.