Navštivte pop-up obchod Hlasy Izraele. K. Sidon vydal překlad Joba. Kdo vyhraje soutěž Srdce je oheň

„Hlasy Izraele“ v Maiselově synagoze

Maiselovu synagogu na pražském Josefově máme spojenou s Židovským muzeem a jeho expozicemi. Teď se ale na celý srpen otevřela něčemu úplně novému – speciálnímu obchůdku, kde si můžete koupit nejrůznější výrobky od podniků na okraji izraelské společnosti. „Hlasy Izraele“ ale nabízí i bohatý kulturní program. Pořadatelem je izraelská organizace ESEK, která podporuje tamní malé firmy. A my už jsme ve spojení z organizátorem celé akce Andrewem Keenem.

„Tento měsíc se v Maiselově synagoze konají dvě akce. Jsou spojené s izraelskými malými podniky, což je posláním mé organizace ESEK. První je pop-up obchod ve foyer Maiselovy synagogy, který je otevřený veřejnosti – nepotřebujete vstupenku do muzea. Nabízí produkty a příběhy dvaceti různých malých podniků z celé izraelské společnosti a z různých koutů Izraele. A pak máme každou středu večer v 19 hodin volně přístupné diskuse s izraelskými hosty o různých tématech,“ přibližuje Andrew Keene, o co se jedná.

A dodává: „Naším posláním je propojovat lidi a komunity po celém světě s produkty a příběhy izraelských malých podniků. Ty totiž tvoří páteř izraelské společnosti, kultury a ekonomiky. Válka byla pro malé podniky velmi ničivá. A toto je způsob, jak mohou lidé po celém světě podpořit obyčejné, a přesto výjimečné Izraelce v jejich práci.“

Co je tedy cílem celé akce? „Chceme, aby lidé poznali izraelskou kulturu a společnost způsobem, který není spojený s válkou, politikou ani vládou – ale s příběhy tvořivých a inovativních lidí, kteří vytvářejí úžasné věci, jež mohou jiní lidé po celém světě používat, nosit, darovat, nebo si vystavit doma,“ uzavírá Keene.

Co si přesně mohou lidé v Maiselově synagoze koupit? A existují akce tohoto typu i v jiných evropských městech? Poslechněte si celý rozhovor s organizátorem „Hlasů Izraele“ Andrewem Keenem.

Karol Efraim Sidon: Job

Proč spravedliví trpí a zlým lidem se daří dobře? A jak rozumět mlčení Boha? Právě těmito otázkami se zabývá biblická kniha Job, jeden z nejhlubších a nejzáhadnějších textů Hebrejské bible. Nedávno vyšel v novém českém překladu vrchního zemského rabína Karola Efraima Sidona. Dvojjazyčné vydání s Rašiho komentářem vydalo nakladatelství Garamond. A s panem rabínem natáčela Daniela Brůhová.

„Je to nejžidovštější téma. Jak je to možné, že špatným lidem se na světě daří, a těm spravedlivým se nedaří? To je otázka, kterou si kladl už Abraham. Od Pána Boha nedostal žádnou jinou odpověď, než že těch deset lidí v Sodomě se bohužel nenašlo,“ říká Sidon a dál uvádí, jak dnes postavu Joba chápat:

„Naše tradice to vysvětluje strašně jednoduše. Že ti spravedliví mají zajištěný olam ha-ba, ten budoucí svět. Zatímco lumpové mají zajištěno jenom to, že umřou a slehne se po nich země i nebe a nezbyde po nich ani památky. Ale ten spravedlivý zase nemůže být tak úplně spravedlivý. Udělá věci, které nejsou úplně v pořádku. A protože v tom olam ha-ba potrestaný být nemůže, kde jinde být potrestaný než tady na tom světě, takže je potrestaný. A my vidíme, je potrestaný spravedlivě. Rovněž tak se to týká toho gaunera, který taky není úplný gauner. Má taky některé dobré skutky. A zatím musí být odměněný spravedlivě. Takže je odměněný tady v tomhle světě, poněvadž jinde ho Pán Bůh odměnit nemůže,“ vysvětluje Sidon.

Co to je tzv. utrpení z lásky? A co bylo pro rabína Sidona na překládání Joba nejtěžší? Poslechněte si celý rozhovor Daniely Brůhové.

Srdce je oheň na Štetl festu

Srdce je oheň. To je název soutěže, kterou žilo v uplynulých měsících Centrum židovské kultury Štetl a také desítky škol v tuzemsku. Název pochází z básně Srdce od Hanuše Hachenburga, mladého básníka zavražděného během holokaustu. Jeho poezie patří k vrcholům umělecké tvorby nejen časopisu Vedem, ale celého ghetta v Terezíně. A právě terezínské časopisy byly inspirací celorepublikové soutěže, která na konci prázdnin vyvrcholí během Štetl festu. Více informacím přináší Martina Pouchlá.

Nová soutěž navazuje na loňskou, která měla velký ohlas. Šlo o vytvoření chybějící karty pro sadu hry Černý Petr, kterou nakreslil neznámý autor za druhé světové války v táboře v Terezíně. Na adresu židovské obce Brno dorazilo téměř 650 obrázků z více než stovky institucí.

Letos bylo úkolem dát dohromady celé jedno vydání časopisu. Nebylo to pro žáky a studenty nad jejich síly?

„Nesmíme je podceňovat, protože ti chlapci, kteří v Terezíně vydávali časopis Vedem, což je takový z těch nejslavnějších, to zvládli každý týden. A ten časopis byl velmi hodnotný, unikátní. Není tedy důvod si myslet, že by to dnešní děti nezvládly. A ukázalo se, že to opravdu tak bylo. Protože ty časopisy, které se nám sešly, tak to teda je pecka,“ říká vedoucí Centra židovské kultury Štetl Barbora Dočkalová a pokračuje:

„Prací se nakonec sešly tři desítky. Vítězný časopis vydá spolek tiskem a bude ho distribuovat návštěvníkům Štetl festu. Všemi soutěžními časopisy si pak budou moci zalistovat návštěvníci Štetl festu na konci prázdnin během výstavy v brněnském Institutu Paměti národa.“

„Chtěli jsme dnešním dětem a mladým lidem dát možnost, aby se stali hlasem mladé generace. My jsme nechtěli, aby kopírovali ty slavné terezínské časopisy, aby se nějak snažili je napodobit, vcítit se do toho, že jsou sami v Terezině, naopak. My jsme chtěli, aby se vyjádřili k tomu, co je dneska trápí, pálí, zajímá, aby nějakým způsobem reflektovali tu současnost,“ uzavírá Dočkalová.

Jak měl dnešní časopis, inspirovaný dětmi v Terezíně, přesně vypadat? Co museli autoři splnit? A podle jakých kritérií se soutěž vyhodnocuje?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.