Navštivte „štetl“ v Praze, jak oslavit nový rok 5784 a Brno má nový památník

Pražský štetl

Už jste jedli gefilte fiš nebo šoulet? A jak to vůbec dřív vypadalo v tradiční židovské vesnici, neboli ve štetlu? To můžete zjistit už v pondělí 11. září v Praze. Na Kozím plácku totiž pražské Židovské muzeum ve spolupráci s Městskou částí Praha 1 předvedou tóny, chutě a barvy někdejšího tradičního židovského života. A my jsme na program akce zeptali organizátorky Anny Kroupové.

„Pro návštěvníky bude od 15 hodin připravena ochutnávka tradičních pokrmů východoevropských Židů, které připraví hebraistky Alžběta Glancová a Karolína Kašeová, spolu s povídáním o historii a tradici židovské kuchyně. Bude možnost ochutnat gefilte fiš nebo tradiční chalu. Samozřejmě nebudou chybět ani sladké pochoutky, jako je rugelach a babka. Od 17 hodin se můžete těšit na plzeňskou klezmerovou kapelu Mi Martef a poslechnout si písně v téměř zapomenutém jazyce jidiš, který byl ale na počátku 20. století jedním z důležitých jazyků východoevropských Židů. Součástí programu bude také výtvarná dílna pro rodiče s dětmi. Děti během ní hravou formou nahlédnou do ulic židovské čtvrti. Budeme vytvářet různé koláže a inspirovat se díly židovských umělců, zejména Marca Chagalla. Na závěr se děti naučí některá jidiš slovíčka, která přešla i do češtiny,“ vypočítává program Anna Kroupová.

Akce se jmenuje Tóny, chutě a barvy štetlu. Proč vlastně organizátoři odkazují právě na štetly? Co za nápadem konat takové akce stojí? A plánuje pražské Židovské muzeum podobné akce i v budoucnu? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Kroupovou z Židovského muzea v Praze.

5784. nový rok

V pátek 15. září uplyne 5784 let od stvoření světa. Podle židovské tradice se tento den slaví jako Roš ha-šana, Nový rok, a všichni si přejí: Šana tova u-metuka! Tedy: Dobrý a sladký rok. Oslava dvoudenního svátku ale neprovází jen sladká jablíčka s medem, ale i zvláštní modlitba. Pokračuje Leo Pavlát.

„Je to jeden z vrcholů ranní bohoslužby: Schrána na východní straně synagogy je otevřena a věřící potřikrát pronášejí slova, která, jak se o tom píše v biblické Druhé knize Mojžíšově, přejal prorok Mojžíš od Stvořitele na hoře Sinaj. Je to modlitba, která má zcela zvláštní význam: Z jejího textu totiž židovská tradice odvozuje třináct atributů Božího milosrdenství,“ vysvětluje Leo Pavlát.

O jaké atributy se jedná? A může náboženský slovník modlitby oslovit i nenáboženského člověka? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.

Památník zmizelých

Moravská metropole má novou připomínku obětí holokaustu. Na 5. nástupiště na tamním hlavním nádraží přibyl Památník zmizelých. Jeho odhalení bylo součástí festivalu židovské kultury Štetl Fest a přihlížely mu osobnosti brněnského veřejného života i zástupci českých židovských obcí. Včetně těch, co nezmizeli. Událost zachytila Martina Pouchlá.

„Pro mě bylo 5. nástupiště vždycky místem, odkud jsem odjížděl s rodiči do lesa nebo na vodu nebo do Českých Budějovic, prostě na jih, bylo to prázdninové nástupiště. Po uvědomění si všech hrůz, které se zde staly a které se nesmí nikdy opakovat, jsem si dovolil s největší pokorou navrhnout jakési připomnění. Měla by to být jakási tříska v ruce. Vy o ní nevíte, ale když o ni zavadíte, tak vás zabolí,“ vysvětluje svou koncepci tvůrce architekt Tomáš Rusín. Decentní památník tvoří Davidova hvězda a textová připomínka ve výšce očí.

Proč památník brněnská obec odhalila nyní? A jak ho vnímá Jiří Hála, který jako 3letý chlapec z 5. nástupiště 5. prosince 1941 odjel do Terezína?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.