Navštivte virtuálně Terezín. Zlatý věk Židů ve Španělsku. A Jad Vašem zná jména 5 milionů obětí šoa

Navštivte virtuálně Terezín

Pokud byste nemohli sami dojet do města Terezína, mohli byste se projít po jeho ulicích i virtuálně. Ústecký kraj spustil jeho unikátní 3D model pro virtuální realitu. Ten umožní ponořit se do tamní atmosféry odkudkoli na světě. Podrobnosti prozrazuje Jan Jelínek, vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Ústeckého kraje:

„Můžete si procházet celé město, což byla vlastně pevnost. Můžete se pohybovat nad městem samotným a můžete navštívit 15 zajímavých míst. A zde si můžete prohlídnout fotografie, můžete si poslechnout text, můžete si i ten text přečíst. A do některé z těchto oblastí můžete i dokonce vstoupit,“ láká na virtuální prohlídku Terezína Jelínek.

A upozorňuje, že většina míst se týká doby, kdy byl Terezín josefínskou pevností, i když i o období 2. světové války v Terezíně je řeč. „Samotné Malé pevnosti se ale tento 3D model netýká,“ upozorňuje Jelínek.

Jak vlastně 3D model funguje? Jak je možné se Terezínem virtuálně projít? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Jelínkem z krajského úřadu Ústeckého kraje.

Zlatý věk Židů v al-Andalusu

Když se řekne středověk, řada z nás si představí temno a nesnášenlivost. Byl ale jeden kout Evropy, kde to bylo úplně jinak: středověké Španělsko. Konkrétně Al-Andalus, kde pod maurskou nadvládou zažili Židé období dnes někdy považované za „zlatý věk“. Muslimové, Židé a křesťané žili vedle sebe a navzájem se kulturně i vědecky obohacovali. A právě do této éry nás zve nová výstava, kterou připravilo Velvyslanectví Španělska a Židovské muzeum v Praze. S jeho ředitelkou Pavlou Niklovou natáčela Daniela Brůhová.

„Pyrenejský poloostrov od 10. do 12. století ovládala muslimská dynastie, která se chovala velmi přátelsky a otevřeně k dalším komunitám, takzvaným národům knihy, to znamená Židům a křesťanům,“ připomíná Niklová a dodává: „Židé měli možnost se tam přistěhovat, začali vytvářet větší komunity, přišli se svými obchodními zkušenostmi. Od svých arabských sousedů naopak získali přístup k antické filozofii a také k objevům, které již v té době existovaly v arabštině v oblasti astrologie, matematiky a také medicíny.“

Toto období je podle Niklové příkladem toho, že jednotlivá náboženství mají daleko více společného, než by se mohlo na první pohled zdát. A také důkazem toho, „že pokud se lidé domluví na vzájemné toleranci a respektu, vznikají z toho samé dobré věci“. 

V jaké řeči probíhala tehdejší komunikace? A odkud pocházejí úryvky textů, které jsou na výstavě k vidění?

Poslechněte si celý rozhovor s Pavlou Niklovou, která zve na výstavu v Klausové synagoze. K vidění bude do konce letošního roku.

Jad Vašem zjistil totožnost už pěti milionů obětí šoa

Jedním z cílů během holokaustu bylo vymazat všechny oběti beze stopy. Proto často nemají ani hrob, ani jméno. Již desítky let se to snaží změnit izraelský památník obětem holokaustu Jad Vašem. Ten nyní oznámil, že zjistil totožnost už pěti milionů obětí šoa, tedy asi 80 procent z celkových šesti milionů. Pokračuje Gita Zbavitelová.

Pátrání po totožnosti obětí patří k nejdůležitějším úkolům muzea. „Vědci v Jad Vašem donedávna pátrali jen manuálně s pomocí takzvaných stránek svědectví a spolupracovali s archivy dalších institucí a s židovskými obcemi na celém světě,“ říká Zbavitelová a doplňuje, že „stránky svědectví, která sepsali přeživší příbuzní a přátelé obětí ve dvaceti jazycích, vydaly více než dva a tři čtvrtě milionu jmen a odhalily neznámé rodinné vztahy. Ke zdrojům informací patří i osobní dopisy, deníky, nacistické registrační a deportační seznamy, ale i dokumenty z poválečných soudních procesů s nacisty a kolaboranty.“

Jména obětí šoa se nacházejí v centrální databázi jmen památníku Jad Vašem, která je veřejně přístupná v šesti jazycích. Tato databáze dokonce pomohla objevit přeživší a spojit je s příbuznými.

„V poslední době jsou k dispozici i nové technologie jako umělá inteligence nebo její podoblast, takzvané strojové učení, které pátrání zrychlily. Umožnily vědcům zjistit jména obětí, která se ztratila ve stamilionech archivních dokumentů, jež nelze protřídit ručně. Umělá inteligence také dokáže porovnat jména z osobních výpovědí přeživších s databází obětí,“ dodává Zbavitelová.

Jak odhadují vědci z Jad Vašem, kolik obětí se jim podle předpokladů ještě podaří ztotožnit?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.