Nedělní Noční linka: Výuka dějin 20. století jinak

5. září 2021

Je třeba změnit způsob výuky? Má nový projekt ministerstva školství smysl? Je dobré začínat úpravami výuky dějepisu? Moderních dějin? Měli by se školáci učit spíše jasně daná fakta, nebo nad konkrétními událostmi, informacemi sami přemýšlet? Co by se mělo ve školách změnit? Co naopak podle vás fungovalo dříve lépe než dnes?

Začal nový školní rok a s ním i pilotní projekt ministerstva školství Dějepis+. Místo biflování historických dat čeká děti badatelská výuka. Žáci by tak měli dostat prostor na vlastní aktivitu a poznávání.

Příkladem můžou být čeští četníci v terezínském ghettu – školáci si nejprve přečtou vzpomínky pamětníků a pak budou sami přemýšlet nad tím, do jaké míry byli četníci spoluviníky utrpení vězňů. Výsledkem by mělo být to, že jednoznačná odpověď není a historie může být z různých pohledů pokaždé jiná.

Projektu předcházely letní školy pro učitele a pokračovat budou i setkávání vyučujících během školního roku tak, aby si mohli předávat své zkušenosti.

Do projektu se přihlásilo na 300 základních škol z celé České republiky. Během dvou let by si upravenou výuku moderních dějin měli vyzkoušet žáci na každé desáté škole u nás. Pokud se proměny osvědčí, počítá ministerstvo s tím, že by se taková výuka rozšířila do všech škol, a v podobných inovacích bude pokračovat i v jiných oborech.

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.