Nefalšovaná gotika v Českých Budějovicích. Z Rabenštejnské věže na vás dýchne historie
Mezi nejstarší památky Českých Budějovic patří gotická Rabenštejnská věž. Pochází ze 14. století, kdy byla součástí městských hradeb a do dnešní doby se zachovala právě část hradebního ochozu. V jejích útrobách najdete výstavu historických zbrojí, především na vás ale z celého místa dýchne kus historie.
Rabenštejnská věž stojí kousek od Mariánského náměstí za stromy místního parku jménem Sady. Samotné stromy jsou také důležité, protože v nich sídlí havrani. Možná právě kvůli nim získala věž své jméno, od německého rabe - havran. Další teorie o vzniku názvu ale zmiňuje církevního hodnostáře ze zdejšího dominikánského kláštera Wolfganga Rabensteina.
„Je to jedna z mála věží, které byly vůbec zachovány, ostatní buď lehly popelem, nebo byly zbořeny při rozrůstání města,“ říká při prohlídce Iva Reitingerová, která provozuje prodejní galerii řemesel a která vám třeba i mimo sezonu poskytne klíč k prohlídce věže.
„Ale i Rabenštějnské věži hrozil zánik ať už při požáru města nebo při výbuchu střelného prachu, který tady býval uskladněný,“ říká Iva Reitingerová a dodává, že o věž měl zájem i podnikatel Adalbert Lanna mladší, který ji chtěl v roce 1872 od města odkoupit jako stavební parcelu pro své další podnikatelské plány. Lanna ovšem neuspěl. Už tehdy si městská rada osvíceně uvědomila, že věž je vzácnou památkou a neprodala ji.
Dodejme, že se jménem rodiny Lannů je spojena jak koněspřežka a čilý obchodní ruch kolem ní, tak i nedaleká loděnice, kde se dovážené zboží překládalo a vozilo dál po Vltavě až třeba do Hamburku.
Věž ze 14. století má tři poschodí s ochozem na vnitřní straně hradeb, tedy obranného systému, který kdysi vedl kolem celého centra Českých Budějovic. Úplně nahoře uvidíte typicky gotickou vysokou valbovou střechu s dochovaným pozdně gotickým krovem.
Jednotlivá patra rozdělovaly ploché trámové stropy. Přízemí bylo přístupné pouze žebříkem z prvního patra. Spodek věže využívalo totiž město jako vězení. Seděli tady hříšníci souzení za dluhy, urážky na cti, výtržnosti, nalévání nekvalitního vína a podobně. Při rekonstrukci v roce 2000 ale řemeslníci objevili ještě za vstupem do věže dosud neznámý podzemní klenutý prostor.
Dodnes se dají dohledat informace, že věž byla obydlená, a to dokonce i po druhé světové válce, údajně až do 70. let. Město už do ní ale nezavedlo elektřinu ani plyn. Dnes tu najdete expozici kovářských výrobků s replikami historické zbroje i dalších rukodělných řemesel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik
-
Radši bych zchudl, než abych tady měl africké a islámské migranty a bál se vyjít ven, říká Okamura
-
Nevhodné, nefér a nebezpečné, Petr Pavel odsoudil kampaň ANO i Spolu do Evropského parlamentu
-
Požár, který u Berouna hořel 50 hodin a způsobil škody za 1,8 miliardy, založil člověk, zjistili hasiči