Nejde jen o přírodu, ale i o nás samotné, říká k environmentálnímu žalu klinický psycholog
Environmentální žal souvisí podle odborníků s přirozenou reakcí člověka na reálné ohrožení planety. Lidé můžou v této souvislosti reagovat různě. Od strachu až po úplné popírání faktu, že příroda je skutečně ohrožena. Právě to pak může vést k rozdělení společnosti při řešení tohoto tématu.
„V originále to spíše znamená truchlení, což už je pro nás lépe představitelné. Je to v podstatě reakce na nějakou ztrátu, která se děje, nebo teprve přijde,“ doplňuje k pojmu environmentální žal klinický psycholog Adam Suchý.
Čtěte také
Za různými reakcemi na ohroženou přírodu se podle něj můžou skrývat i nevědomé mechanismy, které právě naši reakci ovlivňují. „Jsou to věci, které si neuvědomujeme a které můžou mít vliv na naše chování a prožívání. Jeden z nejběžnějších skrytých mechanismů je právě vlastní strach ze smrti a konečnosti. A to, co se děje s planetou, nám ho velmi připomíná. A také tam může být to, čemu psychoanalýza říká reaktivní výtvor. To je, že něco prožíváme, ale navenek reagujeme opačně. Například když má někdo problém se sexualitou a potlačuje to v sobě, tak navenek působí jako zapálený zastánce zákazu čehokoli, co souvisí s erotikou,“ vysvětluje dále klinický psycholog s tím, že ve skutečnosti tedy nemáme strach o přírodu, ale o nás samotné.
Naši předkové také prožívali změny v přírodě, oproti nám ale neměli tolik dat a informací. Právě to podle Adama Suchého souvisí s tím, že dnes tyto změny prožíváme úzkostněji. „Ohrožení planety je prostě fakt a my jsme s ním konfrontováni dennodenně,“ uzavírá.
Související
-
Příroda je pro nás už jen to, co vidíme v televizi nebo na počítači, myslí si filozof Prášek
„Politici doporučením ekologů nenaslouchají – proto vidím prostor pro ekologickou filozofii,“ říká filozof a ekofenomenolog Petr Prášek.
-
Bezmoc, frustrace, hněv. Poslechněte si dokument o tom, jak mladí prožívají obavy z klimatické změny
Environmentální žal či klimatická úzkost. Stav, se kterým se potýká většina příslušnic a příslušníků generace Z, tedy zhruba dnešních dvacátnic a dvacátníků.
-
Environmentální žal je obrovské téma. Zatím jsem nenašla zpracování, přiznává kreslířka Toy Box
Novinám a časopisům nabízí ilustrace. Svůj obličej a civilní jméno ale tají. Říká si Toy Box a do svého soukromí vás pustí jen na úplný okraj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
