Nejdéle používaná rozhlasová znělka se stále line českým éterem. Víte, kde ji můžete slyšet?
Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.
Všem známé první tóny ze Smetanovy symfonické básně Vyšehrad poprvé zazněly z éteru jako ohlášení stanice 28. října roku 1933. Úryvek z proslulé skladby byl vybrán na základě návrhu šéfa hudebního odboru Radiojournalu Karla Boleslava Jiráka.
I další stanice získaly své hudební vizitky. Například Praha 2 využila Sukův pochod Za nový život, v Brně zvolili píseň Moravo Moravo, vysílání do zahraničí identifikovala pasáž z Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Znělky byly příjemným znakem, podle kterého mohli posluchači stanice snadno rozeznat.
Znělka, kterou dnes na Dvojce slýcháte, se od té z 30. let liší. Sice vydržela v nezměněné podobě až do roku 1995, od té doby se ale upravilo aranžmá a další prvky, aby lépe odrážela vkus a styl doby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
