Nejmenší sluneční hodiny najdete v obci Hýsly, největší v Bezvěrově. Rozdíly jsou úctyhodné
Stačí škála číslic, ukazatel, sluneční paprsky a hned víte, jaký je právě čas. Sluneční hodiny nám především slouží, ale lákají také k různým rekordům.
V obci Hýsly a také v pelhřimovském Muzeu rekordů jsou k vidění miniaturní, ale plně funkční sluneční hodiny o průměru pouhopouhých 9 milimetrů. Jejich polos (čili onen vrhač stínu ukazující čas) měří 5 milimetrů. Zhotoveny jsou z mosazi a povrch je pozlacený. Číslice tvůrci vyryli ručně diamantem.
Ale pojďme na opačný konec pomyslného spektra velikostí slunečních hodin. Obec Bezvěrov spolu s Českou astronomickou společností uspořádala v den jarní rovnodennosti v roce 2018 slavnostní odhalení největších slunečních hodin v České republice. Stín, který určuje čas, zde do krajiny vrhá neobvyklý gnómon, kterým je vysílač Krašov vysoký přes 340 metrů. Ciferník hodin tvoří pět kovových římských číslic (X, XI, XII, I a II), ovšem vysokých 3 metry. Součet plochy výsečí mezi jednotlivými číslicemi a gnómonem, ohraničených čárou stínu, má výměru 2,8 hektaru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
