Nejmladší odbojář Olda Doleček se do hájovny Na Luhu už nevrátil. Má u ní pomník

17. březen 2017
Česko – země neznámá

Přímo u železniční trati mezi Ústím a Brandýsem nad Orlicí v Pardubickém kraji stojí hájovna, které se říká Na Luhu. Hájovna kdysi patřila baronu Parischovi, stejně jako lesy kolem, a stála tu ještě dřív, než kolem ní začaly jezdit vlaky. Dnes před ní stojí pomník připomínající hrůzy druhé světové války.

Do hájovny se po zabrání Sudet nastěhovala rodina hajného Dolečka a hned od začátku války se aktivně zapojila do odboje. Tatínek, který jako místní hajný znal dobře terén, budoval v lese úkryty pro partyzány i lidi prchající před gestapem. Maminka s šestnáctiletou Hankou sháněly po vesnicích jídlo a oblečení a dvanáctiletý Olda dělal spojku. Coby malý chlapec byl při svých cestách do školy nenápadný.

V hájovně našli pomoc parašutisté i představitelé místní odbojové skupiny Obrana národa Josef Kábele a Josef Svatoň. Hájovna fungovala jako důležité konspirační místo i přes to, že v podkroví se ubytovala skupina německých vojáků, kteří hlídali trať. V březnu 1943 došlo ale k velkému zatýkání a krutým výslechům, během kterých byla prozrazena i rodina Dolečkova.

11. března byli všichni členové Dolečkovy rodiny zatčeni a odvezeni k výslechům do Pardubic. Bití a týrání nebyl ušetřen ani tehdy patnáctiletý Olda, vyšetřovatele přivádělo jeho mlčení k šílenství. Po třech měsících pak byli všichni převezeni do Malé pevnosti Terezín, kde čekali na soud.

Na podzim roku 1943 byl v Drážďanech otec Čeněk Doleček odsouzen k trestu smrti a o tři měsíce později popraven. Maminka dostala šest let káznice, dcera Hanka čtyři roky v koncentračním táboře a Olda byl poslán do Policejního tábora pro ochranu mládeže v Moringenu. Jel tam ovšem s poznámkou R.U. – Rückkehr unerwünscht, tedy návrat nežádoucí. Byla to pomsta německých vyšetřovatelů, kteří nedokázali zlomit patnáctiletého chlapce, aby mluvil a vyzradil další lidi.

Smutný konec války

Po válce se setkala jen maminka s Hankou. Olda se konce války sice dožil, ale v tak špatném zdravotním stavu, že se domů už nepodíval. Na chlapcích byli v táboře v Moringenu prováděny nelidské pokusy, díky kterým byl Olda na konci války slepý a chromý. Velmi si přál vrátit se domů, ale na cestu už neměl dost sil. Zemřel 24. srpna 1945. Jeho ostatky leží dodnes na hřbitově v Göttingenu. Rodina se je pokoušela v roce 2005 převézt do Čech, ale kvůli vysoké ceně nakonec od převozu upustila.

Rodina Dolečkova v časech před válkou

U hájovny Na Luhu dnes stojí pomník připomínající tragický osud rodiny Dolečkovy, u kterého se každý rok na začátku května koná vzpomínkové setkání. Pravidelně na něj jezdí i jedenadevadesátiletá Hanka Faltusová, která dnes žije se svou rodinou v Žamberku a která se za svobodna jmenovala Dolečková.

autor: KSA
Spustit audio