Nejmladší sopka Železná hůrka na Chebsku vypadá, jako by právě vychladla

9. červen 2017
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kdysi se v oblasti těžilo i železo

Máte-li rádi netradiční přírodní úkazy, vydejte se na výlet do nitra nedávno vyhaslé sopky. Tou nejmladší u nás je Železná hůrka na Chebsku – na samém západě Čech. A když říkáme nedávno, je to samozřejmě v nadsázce. Podle geologů vyhasla naše nejmladší sopka před třemi až pěti sty tisíci lety.

Přesto působí struska a popel dojmem, jako by erupce skončily teprve včera. Jako první se o Železnou hůrku zajímal německý básník a vášnivý geolog Johann Wolfgang Goethe. Sopku rozpoznal už v roce 1823. Lidé sem ale v té době chodili těžit strusku, kterou používali na zpevnění cest a další stavby.

Těm, kteří sopku částečně odtěžili, ale vděčíme za to, že jsou dnes krásně vidět vrstvy mohutného sopečného tufu a jeho usazenin. Jinak bychom v nenápadném, trávou a keři zarostlém kopečku sopku neobjevili ani náhodou. Naštěstí místní lidé v rámci těžební činnosti odhalili sopku tak akorát. Ale nebylo snadné je přesvědčit, aby přestali.

V roce 1928 navrhoval slavný německý vulkanolog a paleontolog Hans Gottfried Reck urychlenou ochranu, aby nedošlo k úplnému odtěžení sopečného materiálu pro místní potřebu. Těžba ale pokračovala dál. Teprve po geologickém průzkumu v roce 1957 byl připraven návrh na ochranu vzácné geologické oblasti.

Sopka představuje dva různé typy erupcí

Nedaleko sopky bývala německá vesnice Boden. Železná hůrka leží totiž těsně u hranic s Německem. A to pro ni bylo vlastně výhrou. Po válce bylo zdejší obyvatelstvo vysídleno a sopka se na několik desetiletí ocitla v nepřístupném území železné opony.

Sopečný tuf v detailu

Je historickým paradoxem, že byla za Národní přírodní památku vyhlášena už v roce 1961, ale až do roku 1989 bylo pro turisty nemožné se k ní dostat. V současné době je Železná hůrka naštěstí volně přístupná.

A každého, kdo se k ní vydá, čeká nevšední podívaná. Struska i popel totiž působí stále čerstvě. Stejně jako popel u stále aktivních sopek v Itálii a na Sicílii. A tak se tu můžete na vlastní kůži dotknout ojedinělého sopečného materiálu.

K nahlédnutí do kuchyně Země jsou tu hned dva recepty na sopku. Respektive dva typy erupcí. Takzvaný strombolský, podle sopky Stromboli na Liparských ostrovech u italské Sicílie a havajský, podle stejnojmenných ostrovů, na kterých láva vytéká ze sopek na povrch pomalu a pozvolna chladne.

A kudy se k nejmladší české sopce dostanete? Od autobusové zastávky v Lipové je to k Železné hůrce necelé dva kilometry, musíte už jen kousek po místní cyklotrase. Nejbližší železniční zastávkou je zhruba pět kilometrů vzdálená Lipová u Chebu.

autor: Pavel Halla
Spustit audio