Nejmohutnějším památným stromem Česka je patrně Vejdova lípa u přehrady Pastviny
Necelý kilometr od přehrady Pastviny, na pomezí Pardubického a Královéhradeckého kraje roste už na první pohled skutečně výjimečný strom. Vejdova lípa pravděpodobně pamatuje vznik obce Pastviny, přestála řadu válek i zásadní proměny svého nejbližšího okolí. A zdá se, že je stále v dobré kondici, přestože se její stáří odhaduje na více než půl tisíciletí.
Stáří lípy ovšem nelze určit přesně a názory odborníků se různí. Její věk kladou do rozmezí 600 až 800 let. První historická zmínka o obci Pastviny pochází z roku 1513, v té době už lípa, poblíž dnešního statku č. p. 21, pravděpodobně stála. Lip na tomto místě rostlo víc a je možné, že vytyčovaly rohy ohrady pro dobytek.
Koruny Vejdovy lípy dosahuje do výšky asi dvaceti pěti metrů, kmen je vysoký přibližně čtyři metry. Údaje o obvodu kmene se různí, nejčastěji se pohybují od deseti do dvanácti a půl metru. Lípu obejme asi jedenáct dospělých lidí držících se za ruce. Kmen je dutý a v 70. letech minulého století byla dutina zakryta šindelovou stříškou. Dutina Vejdovy lípy je přístupná, v případě nepřízně počasí se v ní klidně můžete i schovat.
Své jméno lípa získala díky přezdívce jednoho z dřívějších majitelů statku, u něhož roste. Ten prý, když se vracel z hospody domů do prudkého kopce, pronášel větu: „Kdy já na ten kopec vejda?“
Vejdova lípa je navíc opředena mnoha pověstmi a legendami. Podle jedné z nich kdysi dávno do stromu zapadl pasáček, možná, když se chtěl schovat před deštěm nebo bouřkou. Pak se prý po některé noci, zvláště o půlnoci, z lípy ozývalo sténání a v koruně stromu se objevovalo světlo. Vše ustalo, když se kmen otevřel a bylo možné do něj vstoupit. Lidé v dutině údajně našli kostru malého pasáčka a řádně ji pohřbili.
Do dutiny stromu, která se prý otevřela někdy na počátku 20. století, se podle dobového hlášení četnické stanice pohodlně vešel stůl a čtyři židle. Dočasně hospodáři dutinu využívali také jako skladiště nářadí. Vejdova lípa se často stávala i objektem malířů a Česká televize ji samozřejmě věnovala prostor ve svém cyklu Paměť stromů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dopady zastavení americké humanitární pomoci budou citelné. Revizi lze udělat citlivěji, míní Pánek
-
Hamás nebude propouštět další rukojmí. Izrael podle něj nedodržuje podmínky dohody o příměří
-
‚Morální teror, 24 hodin denně světlo, velká zima.‘ Aktivistka popsala své zážitky z běloruské věznice
-
‚Spolykal prášky a pustil si plyn.‘ Ministerstvo školství doporučuje nepoužívat kontroverzní učebnici češtiny