Nejslavnější plakát Alfonse Muchy vystavují v Regionálním muzeu v Chrudimi
Regionální muzeum v Chrudimi má unikátní stálou expozici plakátů Alfonse Muchy, jednoho z největších mistrů secese. Jde o soubor 42 litografií. Převážnou část získalo muzeum už v roce 1897, kdy se v Chrudimi konala výstava Muchových prací v sálech tehdejšího Průmyslového muzea pro východní Čechy.
Pro velký úspěch se výstava opakovala i další rok a muzeum díky ní ještě o několik kousků rozšířilo svoji sbírku mistrových děl. V té době ale ještě Alfons Mucha netušil, že si jednou vezme za ženu dívku právě z Chrudimi.
Stálou expozici plakátů Alfonse Muchy, kterou v muzeu otevřeli v roce 2012, tvoří několik tematických celků. Jeden tvoří slavné divadelní plakáty, v dalším si můžete prohlédnout dekorativní obrazy, které byly v 90. letech 19. století velmi oblíbeným typem litografií. Uvidíte například cyklus Roční doby i mladší cyklus Drahokamy s půvabnými ženami a květy v barvách ametystu, topasu, smaragdu a rubínu.
Výstavu doplňuje výběr grafických listů Muchova významného díla Documents D`ecoratifs a dva kovové talíře s potiskem hlav orientálních dívek. V další části expozice se setkáte s reklamními plakáty, například s černovlasou kráskou, která propaguje cigaretové papírky. Má bohatě rozevláté vlasy. Doboví kritici je nazývali „Muchovými makaróny“. A právě tímto motivem autoři výstavy vyzdobili i stěny expozice.
Závěr patří slovanským tématům. Uvidíte například plakát, který Mucha namaloval pro výstavu v Hořicích ještě během svého pařížského období. Dívku zobrazil v prostém venkovském oděvu, v bílé halence a tmavé dlouhé sukni, s lipovými ratolestmi ve vlasech.
Božská Sarah přinesla Muchovi slávu
Chrudimské muzeum se ale může pochlubit i jedním z nejznámějších a nejslavnějších Muchových plakátů, který vlastně odstartoval jeho kariéru. V roce 1894 se umělec dostal v Paříži k zakázce na divadelní plakát pro hereckou hvězdu Sarah Bernhardtovou.
Plakát ke hře Gismonda vzbudil senzaci a u Pařížanů měl prý takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče, aby jim plakát přenechali, a často se ztrácel i z reklamních tabulí. Plakát se Sarah Muchovi zajistil šestiletou smlouvu s herečkou a přinesl mu i spoustu dalších zakázek.
Rodina Muchovy manželky Marie, rozené Chytilové, pocházela z Chrudimi. S Alfonsem Muchou se Marie seznámila v roce 1903, kdy Chrudim už mistrova díla vlastnila. K osudovému setkání došlo v Paříži. Marie jela do Francie navštívit příbuzné a hodlala u Alfonse Muchy studovat kresbu. Marie byla o 23 let mladší a malíře velmi okouzlila.
Svatbu měli Muchovi v Praze v roce 1906. Z manželství se narodily dvě děti, roku 1909 Jaroslava a o šest let později Jiří. Nejznámější návštěvu manželů Muchových Chrudim zažila v roce 1933, kdy se v Průmyslovém muzeu (dnešním Regionálním muzeu) zúčastnili slavnostní vernisáže mistrových prací. Výstava měla obrovský úspěch a muzeum od umělce získalo i pár originálních kreseb.
Kinosál i audioprůvodce
V expozici plakátů se nachází malý kinosál, kde se dozvíte o životě slavného malíře, ale také o historii chrudimské sbírky plakátů. Fond muzeum uchovávalo v depozitáři až do sedmdesátých let 20. století. Potom se konalo několik výstav a první stálá expozice vznikla v roce 1997. Kvůli ochraně plakátů se ale po deseti letech zrušila. Litografie dostaly nové rámy s ochranou folií. Současná stálá expozice byla otevřena v září 2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Peníze ze Sokola musely mizet sofistikovaně. Nyní už by se to stát nemohlo, věří nový starosta obce
-
Připravit další generace na válku. Na školách v Rusku se budou učit, jak vyrábět a ovládat útočné drony
-
Desetitisíce lidí v Evropě oslavily Svátek práce. V Paříži a Stuttgartu sáhla část demonstrantů k násilí
-
Ruská sabotáž, nebo obrana před drony? Pobaltí má problémy s navigací GPS, někdo signál ruší