Nejslavnějším dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela je poutní kostel na Zelené hoře. Tvořit začal kvůli tělesné vadě
Architekt, který je považován za jednoho z géniů vrcholného baroka, se narodil roku 1677 v Praze české matce a italskému otci. Pro vrozenou tělesnou vadu však nemohl převzít jeho uznávanou kamenickou dílnu a začal se věnovat malířství a následně architektuře.
Na sklonku 17. století se vydal na zkušenou do Itálie a v Římě mu učarovalo dílo Francesca Borominiho. Jeho extravagantní až bizarní styl intelektuálně zdatného Santiniho nadchl a rozhodl se jej následovat. Po návratu do Prahy začal roku 1700 samostatně tvořit. Jeho první zakázkou byla přestavba kláštera na Zbraslavi.
Nejslavnějším dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela je poutní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, ovšem stopy Santiniho tvorby najdeme i na mnoha jiných místech Česka. Jsou to nejen sakrální stavby jako třeba klášter v Plasích, ale také hospodářské komplexy, paláce, hostince a zámky. Například Karlova Koruna.
V závěru svého života pracoval na osmi velkých stavbách současně, není tedy divu, že náčrty svých staveb maloval i při cestě v kočáře. Jan Blažej Santini-Aichel zemřel předčasně 7. prosince roku 1723.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
