Nejstarší evangelickou kapli Olomouckého kraje postavili ve Svébohově čtenáři Písma

17. duben 2014
Evangelická kaple Svébohov

Malebná vesnice Svébohov na Zábřežsku získala podle pověsti své jméno díky uhlířům, kteří ve zdejších horách pálili uhlí a vzývali jiného Boha, než lidé v okolí. Přestože tato pověst sahá až do počátků křesťanství u nás, ani v dobách podstatně mladších to tady lidé s vírou neměli lehké.

Snad i proto má dnes malá obec svůj katolický kostel a také evangelický sborový dům – nejstarší v tomto koutě Moravy. Protestantské konfese nebyly v tomto kraji do bitvy na Bílé Hoře ničím neobvyklým. Nedaleký Zábřeh byl dokonce jedním z center Jednoty bratrské. Po Bílé Hoře se ale zdejší panství dostalo do rukou rodu Lichtenštejnů a nastala násilná rekatolizace.

Počátky evangelického sboru ve Svébohově sahají až do 18. století, tedy ještě do doby před vydáním tolerančního patentu císaře Josefa II. V polovině 18. století se do Svébohova přiženil jistý Antonín Hetzel ze Strážné na moravskočeském pomezí. Přinesl si s sebou Bibli, kterou často tajně studoval. Pak se kniha podle jedné verze ztratila, jiná říká, že byla na popud faráře z nedalekého Jedlí, kam chodila rodina do kostela, zabavena.

Antonín Hetzel však biblickou moudrost i nadále vštěpoval svému synu Floriánovi a ten, když dospěl, přivezl z Prahy novou Bibli, aby v ní mohl číst. Postupně se u něj začal scházet hlouček písmáků – tedy čtenářů Písma, který se brzy stal trnem v oku oficiálním církevním autoritám.

Interiér kaple Svébohov

Evangelická kaple byla postavena coby umrlčí komora

Rostoucí skupina čtenářů Bible tak narazila na prudký odpor. Třebaže končilo 18. století a platil již toleranční patent, byli svébohovští písmáci několikrát pokutováni, vězněni i zbiti a museli se na katolické faře podrobit náboženské zkoušce. Kolem jediného výtisku Bible tak později vznikl reformovaný evangelický sbor s několika desítkami členů.

Věřící chodili zprvu občas na bohoslužby do východočeské Horní Čermné nebo do Vanovic, případně se scházeli po domech a často i tajně v lese. Teprve v polovině 19. století jim úřady začaly ustupovat a sbor začal připravovat stavbu svého domu. Kaple byla postavena podle plánů, na nichž je uvedeno, že se nejedná o modlitebnu, nýbrž o „umrlčí komoru“, která měla navazovat na nový evangelický hřbitov.

Také její umístění nad vesnicí bylo vymoženo tehdejšími úřady, kterým nebyl vznik nového evangelického sboru po chuti. Na začátku 20. století pak sbor získal i vlastního kazatele. Rodák z Jimramova, vikář Rudolf Šedý, rozvinul pastorační činnost v obci i na celém Zábřežsku. Říkali mu „apoštol severní Moravy“, a Svébohov se tak stal kolébkou evangelické církve v celém kraji.

Melantrichova Bible z roku 1549

Kaple je dodnes připomínkou starého příběhu o svébohovských písmácích. Historizující stavba položená na místě, odkud je krásný rozhled do kraje, začíná lákat turisty. Místní sbor dodnes existuje a v kapli se v letních měsících schází k pravidelným bohoslužbám. A také opatruje výtisk Melantrichovy Bible z roku 1549, kolem kterého se jejich předkové scházeli v dobách, kdy je za to mohla čekat smrt.