Nejstarší krkonošské lidové stavby stojí ve Vrchlabí. Štítové domky slouží jako muzea
Tři štítové domy ve vrchlabské Krkonošské ulici patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. Čtvrtý, poloroubený dům s hrázděným štítem, který byl zdemolován v roce 1957, nahradila replika. Návštěvníci města mohou obdivovat fasády i nahlédnout dovnitř. Interiéry jsou mimo jiné poctou krkonošským řemeslům.
Půvabné domky na dnešním Náměstí Míru (dříve Kostelním náměstí) zvou k návštěvě většiny prostor. Původně to ale vypadalo, že se po nich slehne zem. „Poloroubený dům s hrázděním, který je dnes replikou, byl zbořen proto, aby nehyzdil město, když se tehdy jela motocyklová šestidenní,“ připomíná historik Krkonošského muzea ve Vrchlabí Jiří Louda. A jeho kolegyně Blanka Zázvorková dodává, že nebýt mimořádného přístupu Správy Krkonošského národního parku, která se rozhodla domky zrekonstruovat, dnes by tam žádné nestály.
„Jedenáct let po zboření poloroubeného domu byla v roce 1968 navržena k demolici i sousední nemovitost. O zrušení demoličního výměru tohoto a zbývajících domků požádala správa v roce 1974 a podala žádost o stavební povolení na rekonstrukci. Tohle rozhodnutí ty domečky zachránilo,“ říká Zázvorková.
Při opravě jednoho z domů byla objevena deska z borového dřeva s letopočtem 1623. „My přesně nevíme, kdy ty domky vznikly, protože se průběžně přestavovaly, upravovaly, roubení se nahrazovalo zdivem, ale nález s letopočtem nám ukazuje, jak vypadala zástavba ve městě zhruba v 17. a v 18. století,“ přibližuje význam nálezu Jiří Louda.
Domky bývaly původně dílnou, obchodem i příbytkem majitele. Například ve zděném domku jste na konci 18. a na začátku 19. století mohli najít mědiryteckou dílnu. Nejznámějším mědirytcem tam byl Wenzl Langhammer, který tiskl svaté obrázky. Ty v Podkrkonoší vytlačovaly starší podmalby na skle. V pozdějších dobách se v domcích nacházelo například instalatérství nebo pekařství.
Od semínka lnu až po textilii
V domku čp. 222a najdete dvě expozice ve formě otevřeného depozitáře. „Umožňuje nám ukázat velké bohatství našich sbírek. V běžné expozici by to nešlo,“ vysvětluje Jiří Louda výhodu uspořádání a ukazuje bohatý soubor předmětů v zásuvkách, které si návštěvník může sám otevřít. Jejich obsah se vztahuje ke lnářské výrobě v Krkonoších. Jsou tam nástroje ke zhotovení příze, ke tkaní i tištění látek. Školáci se u interaktivní desky seznámí s celým postupem od zasazení semínka lnu až po předení a tkaní. Názorně uvidí, jak se v regionu tkalcovalo.
V protější roubené místnosti muzejníci instalovali malovaný lidový nábytek z konce 18. a počátku 19. století. Vybrané skříně, truhly, kolébka nebo židle přestavují bohatství lidových vzorů. Zaujme například lžičník, který se v domácnostech používal na uskladnění příborů v době, kdy ještě nebyly žádné kuchyňské linky a kredence. Ve lžičníku byly příbory přehledně uložené a po ruce.
Výroba Krakonošů byla v Krkonoších tradiční
Krajní ze čtyř domků čp. 224 je příbytkem tradičně zhotovených figurek Krakonošů. Největší z nich stojí v podloubí. Výrobou pánů hor se ve městě a okolí dříve bavila, zaměstnávala a zároveň si tím i vydělávala spoustu lidí.
V přízemí jsou expozice, které seznamují s dějinami města Vrchlabí, v patře je interiérová expozice podkrovní světničky s tkalcovským stavem a část věnovaná řemeslné výrobě. Další prostora představuje projevy lidové zbožnosti včetně podmaleb na skle a betlémů. Na své si tam přijdou i malí návštěvníci.
„Tady máme další pokračování herních prvků, tentokrát ve tvaru malovaného lidového nábytku, ale pokud si dřevěný objekt pozorně prohlédnete a vyzkoušíte, tak zjistíte, že je věnovaný tradičním krkonošským řemeslům. Když si například zepředu otevřeme skříň, uvidíme součásti typického betléma. Děti si tak mohou poskládat svůj vlastní,“ zve k návštěvě Blanka Zázvorková.
V každé staré chalupě je navíc půda plná pokladů a přesně takovou najdete i v čp. 224. Tak si ji při své návštěvě nenechte ujít. Ve štítových domcích ve Vrchlabí mají otevřeno od úterý do neděle s výjimkou Štědrého dne a vánočních svátků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy