Největší česká barokní konírna na Zámku Zákupy připomíná spíš katedrálu než hospodářský dvůr
Obnovenou konírnou Zámku Zákupy nás provedl kastelán Vladimír Tregl
Ve 14. století to byla gotická tvrz pánů z Vartenberka, v 16. století renesanční zámek Berků z Dubé, o století později pak barokní areál Anny Marie Františky Toskánské a v 19. století rezidence Habsburků. To jsou stručné dějiny Zámku Zákupy na Českolipsku v Libereckém kraji. Pro naši dnešní návštěvu je důležité 17. století, kdy Anna Marie Františka Toskánská začala se stavbou velkorysého hospodářského dvora.
Komplex budov o čtvercovém půdorysu navrhli význační italští stavitelé Giulio Broggio a Giovanni Domenico Orsi a dali si hodně záležet. „Na tom hospodářském dvoře, respektive na jeho fasádě je víc vzácnějších architektonických prvků než na zámku,“ podotýká kastelán Zámku Zákupy Vladimír Tregl. I tak je ale samotný zámek významnější stavbou, neboť se v něm dochovaly původní interiéry s původními podlahami a malovanými stropy. V hospodářském dvoře bohužel vše vzalo za své.
Barokní hospodářský dvůr se podařilo zachránit před zkázou na poslední chvíli. Dlouhá léta bez údržby i nevhodného užívání objektů vedla k propadům střech i kleneb, drolení zdiva a jeho statickému narušení. Základy poškodila vysoká hladina podzemní vody. A co nezničil zub času, to bylo ukradeno. Na záchraně se od prvních úvah do otevření jižního křídla pracovalo přes dvacet let.
Obnovená část návštěvníky zcela uchvátí. Sto padesát metrů dlouhé jižní křídlo je nejdelší světskou barokní stavbou u nás a je možné tu navštívit největší barokní konírnu v České republice. Bývalo v ní ustájeno šedesát koní a nebyli jen tak ledajací. Zakladatelka dvora byla totiž jejich velikou milovnicí, takže to byli koně šlechtění, vzácní,“ podotýká Vladimír Tregl. Anna Marie Františka byla zároveň vynikající jezdkyně a vášnivá lovkyně. K lovu využívala nejen koně, ale také dravce, které chovala v rozsáhlé voliéře.
Z malé konírny vznikla kočárovna
Chov koní připomínají pískovcové žlaby na vodu a nad nimi kovové koše na seno. Jednotlivá stání připomínají již jen jinak položené cihly v podlaze. Prostor je dnes celý otevřený, což vzbuzuje impozantní dojem. „Návštěvníci, když sem vstoupí a vidí těch dvacet původních pískovcových sloupů ze 17. století, mají pocit, že spíš než do bývalé konírny vstupují do barokní katedrály,“ dodává kastelán.
Součástí jižního křídla je i menší konírna, kde velkovévodkyně měla především březí klisny, na které 24 hodin denně dohlíželi okénky štolbové, aby se narodila zdravá hříbata a při porodu se kobyle nic nestalo. V 19. století nechali Habsburkové okénka zazdít, do vnější zdi vybourali čtvery velká vrata a z malé konírny udělali kočárovnu. Jen pro představu, císař Ferdinand Dobrotivý přijížděl na letní pobyt do Zákup s osmdesátičlenným doprovodem.
Oba zrekonstruované prostory budou dnes sloužit především pro různé kulturní a společenské akce. V průběhu letošního (2025) léta bude přístupné i první patro jižního křídla hospodářského dvora, kde bude připravená expozice „Zapomenuté zámky“. Půjde o věci, které se do Zákup dostaly z okolních, někdy dnes už i zaniklých památek. Interiéry také připomenou zakladatelku dvora Annu Marii Františku, velkovévodkyni Toskánskou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
