Největším pohřebištěm v republice jsou pražské Olšanské hřbitovy. Pohřbívat se zde začalo po roce 1680
S rozlohou přes 50 hektarů jsou největším pohřebištěm v Praze Olšanské hřbitovy. Za dobu jejich existence zde byly uloženy ostatky dva milionů zesnulých, a tím získávají Olšany i celorepublikové prvenství.
Pohřbívat se zde začalo po morové epidemii roku 1680. Když bylo za Josefínských reforem zakázáno pohřbívání uvnitř měst, staly se Olšany pohřebištěm i pro Staré a Nové město pražské, což zásadně ovlivnilo jejich rozlohu. V roce 1921 zde také začalo fungovat první pražské krematorium, bylo to v místech, kde je dnes Nová obřadní síň.
V hlavní části Olšanských hřbitovů je pohřbena řada významných osobností, například Karel Havlíček Borovský, Jiří Voskovec s Janem Werichem nebo Vladimír Menšík.
Součástí areálu jsou také pravoslavný a židovský hřbitov, kde odpočívá i Franz Kafka či Ota Pavel.
Na Olšanech mají své čestné místo také padlí vojáci. Je tu pohřebiště obětí první světové války, účastníků pražského povstání nebo vojáků Rudé armády. Od roku 2015 je ve vojenské části také památník příslušníků policie a četnictva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
