Někdejší lázně u Ochozi dnes připomíná pramen výtečné kyselky
Obec Ochoz najdete na Prostějovsku, na náhorních plošinách Drahanské vrchoviny severovýchodně od města Konice nad malebným údolím řeky Pilávky. Přestože v obci stojí nejedna památka a samotná historie vesnice sahá až do 14. století, největší pozoruhodností je pramen zdejší železité kyselky, který patří k nejnavštěvovanějším místům v kraji.
Do údolí Pilávky vede z Ochozi žlutá turistická trasa a i samotným údolím vede vyhledávaná turistická i cyklistická stezka. Dříve však byla tato lokalita, i díky častým povodním, neobydlená. Jedinou výjimkou býval nedaleký mlýn.
Až kolem roku 1900 zde prý tři studenti na letním pobytu objevili tři prameny železité alkalické kyselky, která měla velmi příjemnou chuť. Zpráva o nálezu se velmi rychle rozkřikla po okolí a lidé sem začali docházet pro vodu na pití i k léčebným účelům.
Proslulost zdejší vody vedla ke stále většímu zájmu o zdejší lokalitu. Chemické rozbory prokázaly, že používání Ochozské kyselky může mít blahodárné účinky na léčbu chudokrevnosti, zažívacích potíží, jater, ledvin, tuberkulózy, ale třeba i ženských potíží. A tak zde v roce 1925 rodák z Laškova, doktor Josef Špaček, inicioval vznik lázní.
Ochozská kyselka měla namále, ze tří zůstal jen jediný pramen
Jejich prosperita byla však bídná a spíše z nich profitoval hostinec s tanečním sálem, který stál v sousedství, kde se scházela mládež z okolních obcí. Po II. světové válce zájem ještě víc opadl. Až v osmdesátých letech byl kousek nad bývalými lázněmi postaven dětský tábor, který dodnes provozuje olomoucký Dům dětí.
Také sama kyselka měla namále. Z původních tří pramenů se do dnešních dnů zachoval pouze jediný. Nejstarší pramen u budovy dnešních chátrajících lázní zanikl pravděpodobně poté, co přestal být využívaný k léčbě. Druhý pramen, který prýštil v areálu dnešního tábora ještě v 80. letech 20. století, zanikl při nešetrné stavbě opěrné zdi.
A když v roce 1997 a následně v roce 2002 strhla rozvodněná říčka Pilávka břeh v místě posledního pramene, zdálo se, že je to definitivní konec slávy zdejší minerální vody. Naštěstí se do opravy vložili samotní obyvatelé Ochozi a společně s obcí a lesníky nejenže upravili tok řeky, ale znovu objevili i pramen, který je dnes sveden do studny opatřené pumpou.
Místo se stalo opět vyhledávanou zastávkou turistů. Jezdí se tudy na kole i na běžkách, neboť údolí Pilávky je nejlepším propojením Prostějovska s krajem Javoříčských jeskyní. A podle místních obyvatel stojí za to se zde zastavit třeba jen na chvíli a načerpat si vodu do láhve s sebou. Nejlepší káva je prý právě z této minerálky.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Tisíce domácností jsou bez elektřiny. Na 70 místech je vyhlášen nějaký povodňový stupeň
-
Kam dosáhne voda? Podívejte se na mapy rozlivu
-
Hladík: Povodně by neměly zásadně ohrozit Prahu. Záležet bude na přítocích Sázavy a povodí Berounky
-
Za posledních 20 let se protipovodňová opatření výrazně zlepšila, zdůrazňuje ředitel Povodí Vltavy