Nekonečno z 8000 knih. Sloup vědění v pražské Ústřední knihovně vás prostorově znejistí

11. duben 2017
Česko – země neznámá

Městská knihovna v Praze má 42 poboček. Tou hlavní je Ústřední knihovna na Mariánském náměstí. Ve foyer budovy stojí od roku 1998 sloup sestavený z celkem 8 000 knih. Autorem tubusu o průměru asi dva metry, kterému se také říká Sloup vědění nebo Idiom, je slovenský výtvarník Matej Krén.

Za téměř 20 let své existence se Idiom s dvoranou Ústřední knihovny dokonale sžil a láká do ní nejen pražské knihomoly, ale i turisty z celého světa. Dostal se dokonce do průvodce Lonely Planet a na obálku vědeckého časopisu Science.

Matej Krén je známý slovenský umělec. Narodil se v Trenčíně, absolvoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě a Akademii výtvarných umění v Praze. Knihu ve svých dílech používá jako stavební materiál, ze kterého vytváří sochařské objekty a prostorové instalace, do nichž se dá vstoupit, anebo prostorové situace, které vás ovlivní. Do Idiomu v knihovně je možné nahlédnout.

Jak knihy ve Sloupu vědění drží pohromadě, patří k výrobním tajemstvím. Ale protože jde o plastiku umístěnou ve veřejném prostoru a navíc hojně navštěvovanou, musí být dobře jištěná.

„U sloupu teď stojí skupinka turistů,“ ukazuje mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková, „a jak vidíte, tahají za knihy, opírají se o sloup, nahlížejí dovnitř, takže jištěné to musí být.“ člověk nahlédne otvorem do sloupu a předkloní se, uvidí hodně hluboko, a při pohledu vzhůru zase hodně vysoko. „Určitě až do Austrálie,“ směje se Lenka Hanzlíková. V knihovně se říká, že když se podíváte do Sloupu vědění, uvidíte až do knihovny v Canberře. Optický klam způsobený umístěním zrcadel navozuje totiž pocit nekonečnosti. Anebo se vám může zdát, že nahlížíte do studnice vědomostí.

Idiom neboli Sloup vědění stojí ve dvoraně Ústřední knihovny v Praze. Poté, co bývalá budova přestala stačit potřebám celopražské knihovní sítě, byla z prostředků Pražské městské pojišťovny v letech 1925 až 1928 postavena na Mariánském náměstí budova nová. Šlo o první účelovou knihovnickou stavbu v Československu a zároveň jednu z nejmodernějších v Evropě. Autorem budovy byl architekt František Roith.

Optický klam pomocí zrcadel způsobuje efekt nekonečnosti

„Byla to první moderní knihovnická budova v republice,“ vypráví Lenka Hanzlíková, „s volným výběrem knih. Čtenáři měli přímý přístup ke knihám, nemuseli si je objednávat ze skladu.“ Budova s velkou vstupní halou, monumentálním schodištěm, s mnoha zdobnými prvky ve stylu art deco funguje také jako primátorská rezidence. Jsou zde výstavní sály Galerie hlavního města Prahy, loutkové divadlo, kavárna, sály, kde se konají besedy, přednášky, filmové projekce atd.

Ve všech pobočkách Městské knihovny v Praze je k dispozici dohromady okolo dvou milionů knihovních jednotek. „Kromě knih jsou to e-knihy, mapy, deskové hry, časopisy, obrazy a mnoho dalších materiálů, které půjčujeme,“ dodává Lenka Hanzlíková.

Spustit audio