Nenápadný kopec na severu Plzeňska nabízí nerušený pohled až na Šumavu

10. červenec 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy I bez rozhledny se dá rozhlédnout

Kopec Kosina není na první pohled ničím zvláštní. Nenápadný kopeček, na který celkem lehce vyjdete, ale nabízí úžasný panoramatický výhled do kraje. Vidíte z něj celé Plzeňsko včetně hradu Radyně a rozhledny Chlum. Zahlédnout ale můžete také šumavské podhůří a za dobré viditelnosti i vrcholky Šumavy. Není divu, že tohle místo inspirovalo i některé regionální básníky.

Výstup sem není nijak náročný. Kopec Kosina je ve výšce pouhých 456 metrů nad mořem. A přesto je to místo, kde se před Vámi, z ničeho nic, otevře celá krajina. Vidět je opravdu daleko. Pokud můžete, vezměte si sebou i dalekohled. Ale Plzeňsko a část Šumavy tu máte jako na dlani i bez něj. Panoramatický pohled do krajiny ještě umocňují vrostlé duby za vámi.

Název Kosina si místní vysvětlují různě. Například mohlo jít o místo s častým výskytem kosa černého nebo o zkomolený výraz pastvy koz a do třetice mohl název Kosina vzniknout odvozením od kosení trávy. Na starých mapách je vrchol nazýván „U Stumpfu“ nebo také „Ke Stumpfu“, což v němčině znamená U pahýlu nebo K pahýlu.

Duby v okolí umocňují klid

V každém případě zní název Kosina mnohem poetičtěji. A vrch Kosina také některé básníky skutečně inspiroval k tvorbě. Podle dochovaných pramenů například Josef Valeš o výhledu z kopce Kosina mimo jiné napsal:

„Odtud, z Kosiny, se do širého světa rozbíhají zlaté lány, vlnící se při své pouti jak jemná pavučina v odpoledním vánku, tu a tam lemovaná nadýchanými háji a hvozdy v barvě smaragdu či zkrášlená vetknutým zrcadlem rybníku, v němž obloha se vzhlédla. Přehlížím rozlehlá údolí zralých řek, jež střídána jsou stopami po údolích hlubokých, a jen tuším nepřeberné neposedné stužky potůčků a bystřin skrytých v lukách, olšinách a lesích. Až kam mé oči dohlédnou, poskládány jsou kopce jeden za druhým, znovu a znovu snad až na okraj světa, kde barva hvozdů na vrcholcích hor ztrácí svoji sytost v blankytu nekonečného nebe. Posadil jsem se do vyhřátého mechu, neb byl pro mne připravenou postelí s nejvzácnějším baldachýnem. Hemžení drobných lesních stvoření bylo rázem na dosah, z lesa zavál jeho svěží dech nasycený vůní pryskyřice, jehličí a hub. Den zmizel spolu se sluncem, modrý soumrak byl v očekávání prvních hvězd. Srnky tiše vyšly na pastvu, ptactvo pělo poslední písně.“

Nenápadný kopec Kosina z dálky

Zdroj: http://www.hauner.cz/GC3KJG1/

Tuto poetičnost výhled a okolí kopce Kosina neztratil dodnes. Místo určitě stojí za návštěvu, byť ho v mnoha turistických průvodcích asi nenajdete. V blízké budoucnosti by tu Lesy České republiky měly postavit altánek. Zatím je to tu ale přesně takové, jak poeticky ve své básni popsal Josef Valeš.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1379.033695263788!2d13.43963768429267!3d49.868579614368215!2m3!1f180!2f39.053666939292015!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f35!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDUxJzM4LjgiTiAxM8KwMjYnMjguMCJF!5e1!3m2!1scs!2s!4v1404891064252" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio