Nenápadný kopec na severu Plzeňska nabízí nerušený pohled až na Šumavu
Kopec Kosina není na první pohled ničím zvláštní. Nenápadný kopeček, na který celkem lehce vyjdete, ale nabízí úžasný panoramatický výhled do kraje. Vidíte z něj celé Plzeňsko včetně hradu Radyně a rozhledny Chlum. Zahlédnout ale můžete také šumavské podhůří a za dobré viditelnosti i vrcholky Šumavy. Není divu, že tohle místo inspirovalo i některé regionální básníky.
Výstup sem není nijak náročný. Kopec Kosina je ve výšce pouhých 456 metrů nad mořem. A přesto je to místo, kde se před Vámi, z ničeho nic, otevře celá krajina. Vidět je opravdu daleko. Pokud můžete, vezměte si sebou i dalekohled. Ale Plzeňsko a část Šumavy tu máte jako na dlani i bez něj. Panoramatický pohled do krajiny ještě umocňují vrostlé duby za vámi.
Název Kosina si místní vysvětlují různě. Například mohlo jít o místo s častým výskytem kosa černého nebo o zkomolený výraz pastvy koz a do třetice mohl název Kosina vzniknout odvozením od kosení trávy. Na starých mapách je vrchol nazýván „U Stumpfu“ nebo také „Ke Stumpfu“, což v němčině znamená U pahýlu nebo K pahýlu.
V každém případě zní název Kosina mnohem poetičtěji. A vrch Kosina také některé básníky skutečně inspiroval k tvorbě. Podle dochovaných pramenů například Josef Valeš o výhledu z kopce Kosina mimo jiné napsal:
„Odtud, z Kosiny, se do širého světa rozbíhají zlaté lány, vlnící se při své pouti jak jemná pavučina v odpoledním vánku, tu a tam lemovaná nadýchanými háji a hvozdy v barvě smaragdu či zkrášlená vetknutým zrcadlem rybníku, v němž obloha se vzhlédla. Přehlížím rozlehlá údolí zralých řek, jež střídána jsou stopami po údolích hlubokých, a jen tuším nepřeberné neposedné stužky potůčků a bystřin skrytých v lukách, olšinách a lesích. Až kam mé oči dohlédnou, poskládány jsou kopce jeden za druhým, znovu a znovu snad až na okraj světa, kde barva hvozdů na vrcholcích hor ztrácí svoji sytost v blankytu nekonečného nebe. Posadil jsem se do vyhřátého mechu, neb byl pro mne připravenou postelí s nejvzácnějším baldachýnem. Hemžení drobných lesních stvoření bylo rázem na dosah, z lesa zavál jeho svěží dech nasycený vůní pryskyřice, jehličí a hub. Den zmizel spolu se sluncem, modrý soumrak byl v očekávání prvních hvězd. Srnky tiše vyšly na pastvu, ptactvo pělo poslední písně.“
Zdroj: http://www.hauner.cz/GC3KJG1/
Tuto poetičnost výhled a okolí kopce Kosina neztratil dodnes. Místo určitě stojí za návštěvu, byť ho v mnoha turistických průvodcích asi nenajdete. V blízké budoucnosti by tu Lesy České republiky měly postavit altánek. Zatím je to tu ale přesně takové, jak poeticky ve své básni popsal Josef Valeš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Agrofert zažaloval ministerstvo zemědělství. Chce zvrátit, že musel kvůli Babišově střetu vrátit dotaci
-
50 hodin v USA. Americká cesta premiéra Petra Fialy krok za krokem
-
Jako když se Krteček staral o orla. Malá Jana babybox už viděla a všechno ví, kromě svého data narození
-
‚Porvat se‘ pro dobrou věc. Vojáci se utkají v charitativních zápasech na pomoc veteránům