Nevšední koledy u nás a ve světě a jejich sběratel Pavel Svoboda
Vánoční čas končí první neděli po svátku Tří králů, a do té doby se stále zpívají koledy. Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (což je první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.
U nás se koledy zpívají především o Vánocích, ale vůbec to není zvykem všude a koleda nemusí být jen romantická vánoční píseň s náboženskou tematikou. Koledy mohou být i veselé, laškovné, skočné a se zcela světskými texty.
Jednu z největších sbírek koled na světě vlastní právník a sběratel Pavel Svoboda, muž, který byl ministrem, předsedou legislativní rady vlády a až do roku 2019 také významným europoslancem. Jeho kolekce koled z celé planety čítá přes tisíc položek včetně kuriozit, jako jsou např. koledy hurónských Indiánů.
Pavel Svoboda už dvě sbírky koled vydal knižně. A protože toho o koledách spoustu ví, vypravila se za ním na tříkrálovou návštěvu Markéta Ševčíková. Pouštěli si ty nejzajímavější v podání Nových pěvců madrigalů a komorní hudby za řízení Miroslava Venhody a také v podání Musici Bohemici pod vedením Jaroslava Krčka. Poslechněte si v pořadu Folklorní notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
