Nezaměňujte vřesy za vřesovce. Jsou si podobné, ale kvetou odlišně

29. říjen 2016

Vřesy a vřesovce sice jsou podobné rostliny a také jejich názvy nasvědčují, že mají hodně společného. Přesto se v mnohém liší. Hlavní rozdíl je ten, že vřesy kvetou od léta do pozdního podzimu, zatímco vřesovce začínají kvést na konci zimy a radost vám svými květy udělají hlavně na jaře.

Pestrobarevné vřesy dominují zahradnictvím na podzim, často můžete vybírat z desítek druhů. Podle zahradnice Evy Roudné jsou mistry ve šlechtění vřesů Němci. Nejbarevnější přírůstky ale nejspíš přes zimu neuchováte, protože jsou příliš citlivé na mráz. „Obyčejné“ naopak něco vydrží. Pokvetou vám i přes zimu, pokud bude mírná.

Vřesy i vřesovce jsou trvalky

A protože jde o trvalky, po odkvětu je stačí ostříhat, přidat zeminu a přihnojit, abyste se mohli těšit, až zase začnou kvést. Vřesy začínají kvést v létě, vřesovce až zjara.

Podzimní zátiší - astry, chryzantémy, vřesy a dýně

Vřesy i vřesovce potřebují kyselou půdu

Všechny vřesy i vřesovce jsou rostliny kyselomilné. „Dobře jim dělá i hrabanka. Můžete použít hnojivo, které je určené právě pro kyselomilné rostliny. Hlavně žádné vápno,“ varuje zahradník František Hlubocký.

Čtěte také

Vřesy se latinsky nazývají Calluna, vřesovce Erica. Ale pozor! Erika se lidově říká i vřesu, nenechte se proto zmást.

Vytvořte si pestré podzimní aranžmá

Pokud máte rádi zářivé barvy podzimu, nezůstávejte jen u vřesů. Nádherně vypadají vřesy v kombinaci s barevnými dýněmi, maceškami nebo ozdobným zelím. Na trhu jsou také podzimní astry a celá škála listopadek, které rozhodně nepatří jen na hřbitov. Dozdobit podzimní truhlík můžete červenými šípky nebo větvičkami jeřabin.

autor: jsl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.