Neděle: Dýško, spropitné, tringelt, tuzér...
Komu necháváte dýško? Kde je podle vás tuzér nepsaným pravidlem? Jak velké spropitné necháváte?
Dýškem vyjadřujeme spokojenost s nějakou službou. Samo o sobě už je zajímavé, kde dáváme spropitné samozřejmě a kde jsou naopak překvapení, že nějaké drobné navíc dostanou. Ale co teprve výše tuzéru! Někdo říká 5% z celé částky, jiní 10%, ale když takhle člověk půjde ráno ke kadeřnici, dopoledne nakoupí ve třech obchodech, na oběd zajde do restaurace, pak ještě skočí do lékárny, tak se ta dyškréce pěkně prodraží. Někdy zase nevíme jak na to, protože jsou profese, kde propina (tak tomu říkají Španělé) není tak častým zvykem, ale my chceme dát tomu klučinovi, co nám tak dobře spravil auto, alespoň něco, ale jak to udělat před mistrem? A tak žmouláme dvacku a přemýšlíme, kam s ní. Nemáme to zkrátka s tím tuzérem vůbec jednoduché...
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.