Michal Šafařík

Tým českých vědců učí umělou inteligenci měnit DNA bakterií a vyvíjí z nich bezpečnější a levnější přípravky na rozpouštění krevních sraženin, navíc s rychlejším účinkem.

Mezinárodní tým vědců zkoumal rozsáhlá pohřebiště Avarů na území dnešního Maďarska. Výsledky výzkumu přibližuje v rozhovoru Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity.

Lesníci ho dříve považovali za plevel, dnes ho využívají k obnově lesů po kůrovcových kalamitách. Topol osika se podle vědců uchytí téměř v jakkoli poškozené krajině.

Držitel Nobelovy ceny za chemii Thomas Cech už léta spolupracuje s Masarykovou univerzitou. Co je podstatou jeho výzkumu? A jak vidí budoucnost české vědy?

Čerstvá zelenina po celý rok, energeticky úsporně a skoro bez práce? Chytrý skleník z dílny brněnského start-upu Sensorie umí doslova zázraky.

Pro dlouhodobější účinek v půdě potřebují bakterie ochranný obal, jehož výroba je drahá. V Brně nyní testují biohnojivo s bakteriemi, které si ochrannou látku samy vytváří.

Vědci z brněnského VUT vyvinuli zařízení, které udělá chytrým i starý elektroměr. Díky němu dokáže zabránit blackoutu, ušetřit za spotřebu a zefektivnit i výrobu elektřiny.

V Olomouci vyvinuli zvláštní stroj – vypadá jako zmenšený oběžný výtah zvaný páternoster, ale místo lidí vozí brambory nakažené různými nemocemi.

Experti z Akademie věd se nedávno pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků, které jsou uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu.

Šuplera, metr, mnoho času a velká tolerance vůči nepřesnostem. Stoletá lesnická praxe měření výtěžnosti lesa by mohla být brzy minulostí. Jak funguje 3D skenování lesa?