Studenti v Nymburce pátrají po historii. Začínají Dny Izraele. A zmizelá Židovská ulice v Náchodě

Klub moderní historie pátrá po minulosti Nymburku

Často se říká, že mladou generaci nezajímají dějiny a že tráví veškerý volný čas na sociálních sítích. Že to není pravda, dokazují studenti Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce. Funguje tam totiž Klub moderní historie. Studenti v něm odhalují ztracené příběhy lidí, kteří kdysi v jejich městě žili. Díky jejich mravenčí práci se tak už podařilo vrátit paměť řadě tamních židovských rodin, a dokonce jim položit Kameny zmizelých. Více už nám prozradila profesorka gymnázia v Nymburce Lucie Prokešová, která klub vede.

Klub se schází každé úterý a pracuje s dokumenty i literaturou. „Snažíme se odhalovat příběhy přeživších spojené s holokaustem, ale zabýváme se i komunismem,“ vysvětluje Lucie Prokešová.

Za sedm let existence studenti zrekonstruovali osudy šesti židovských rodin a položili 19 Stolpersteinů. Nejsilnějším momentem bylo propojení potomků rodiny, která o sobě desetiletí nevěděla. „Jedna větev žila v Anglii jako potomci Wintonova dítěte a našim děvčatům se podařilo rodiny spojit,“ říká profesorka.

Studenti podle ní moderní dějiny vnímají velmi citlivě. „Díky internetu a umělé inteligenci mají přístup k informacím, takže teď spíš řeší otázky ‚proč‘ a ‚jak‘ než jen ‚co‘. Naplňuje mě nadšením, že studenty neodradí ani těžká témata a sami přicházejí s impulzy k dalšímu pátrání,“ uzavírá.

A je něco, co Lucii Prokešovou za 7 let práce v Klubu moderní historie překvapilo? Poslechněte si celý rozhovor.

Umění a identita v Galerii Beseder

Umění, dialog a živá tradice se už brzy potkají na jednom místě v Praze. A to v Beseder Gallery, která chystá festival Dny Izraele. Potrvá od 6. března do 12. dubna. Nabídne vernisáže, přednášky, diskuse, knižní klub, hudební večery, rituály, slavnostní události i programy pro děti a rodiny. Pokračuje Daniela Brůhová.

Festival otevře výstava Marata Gelmana, který se poprvé představuje jako umělec tvořící s pomocí umělé inteligence. „Marat začal své židovství zdůrazňovat po 7. říjnu, když se v Izraeli stala ta strašná katastrofa. Ucítil, že chce být spolu se svým národem,“ vysvětluje ředitelka galerie Marina Kantor.

Kromě moderny festival nabídne i pohled na tradici skrze výstavu Mišpuche. „V jidiš to znamená rodina. Izraelci, kteří se sem přestěhovali, chtějí zachránit svou identitu, což nejde bez setkávání s českými židovskými rodinami,“ dodává Kantor.

Vrcholem bude společná oslava svátku Pesach. „Vymysleli jsme, že tentokrát to bude Pesach pro všechny. Budeme společně číst z Hagady tak, jak to děláme v našich rodinách,“ uzavírá ředitelka.

Co dalšího Dny Izraele nabídnou? Poslechněte si celý rozhovor s galeristkou Marinou Kantor.

Zmizelá Židovská ulice v Náchodě

Když se řekne Náchod, většina z nás si vybaví krásný zámek. Už méně známé je, že tam kdysi žila početná židovská komunita. Zasloužila se například o rozvoj tamního textilního průmyslu. V Židovské ulici stála i synagoga a škola. Nic z toho dnes už neexistuje. Židovskou ulici ale připomíná unikátní model, který je k vidění v Muzeu Náchodska. S kurátorkou Marianou Polákovou v expozici natáčel Karel Sladký.

Model v muzeu ukazuje ulici, která vznikala u hradeb stranou hlavního náměstí. „Náchodská obec měla na konci 19. století přes 600 rodin a byla úzce spjata s průmyslovým rozvojem. Všechny textilky, kromě rodiny Bartoňů, byly židovské,“ popisuje Mariana Poláková.

Místní Židé byli velmi asimilovaní, identifikovali se s nově vzniklou republikou a byli českojazyční. Hmatatelných stop však zůstalo málo.

„Celá ulice i synagoga byly v 60. letech zbourány. Z necelých 300 Židů se po válce vrátilo jen 14 nebo 16, o památky se neměl kdo starat,“ vysvětluje kurátorka.

Přestože původní ghetto zmizelo, odkaz komunity zůstává v architektuře továrnických vil. „Stopa v historické paměti a stylu některých budov je tu stále patrná,“ uzavírá Poláková.

Co dalšího víme o těch, kteří v Náchodě žili a působili?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.