Začíná festival Minulost v Přítomnosti. Blíží se Purim. A Židovské muzeum napravuje válečné křivdy

Minulost v Přítomnosti

Minulost v Přítomnosti se jmenuje filmový festival, který od 6. do 8. března uvede Centrum paměti a dialogu Bubny v pražském kině Přítomnost. Cílem akce je zpřístupnit historickou zkušenost jazykem dnešní doby. A připomenout oběti likvidace takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci z 8. na 9. března 1944. Podrobnosti nám prozradila ředitelka centra Pavlína Šulcová.

Výběr letošních filmů probíhal ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Uvede 5 československých filmů: Obchod na korze, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová či Přežil jsem svou smrt a také krátký studentský snímek Sousto. „Zaměřili jsme se na různá témata, konkrétně u Dity Saxové na období po válce a dilemata přeživších, kterými se filmy často už nezabývají,“ říká Šulcová.

Páteční program je určen školám, pro které jsou připraveny i diskuse. „Snažíme se otvírat otázky důležité pro dnešní svět – nástup fašismu, plíživé bezpráví či antisemitismus. Film je pro mladší generaci vstřícným médiem, jak o těchto situacích přemýšlet,“ vysvětluje ředitelka s tím, že cílem je vybídnout studenty k zamyšlení, co tato témata znamenají pro dnešek.

Svátek Purim s čísly

Možná jste už slyšeli slovo gematria. Zní to skoro jako geometrie, a vlastně to k ní nemá úplně daleko. Je to cosi jako židovská mystická matematika, kde každé písmeno hebrejské abecedy má svou číselnou hodnotu. A když čísla sečtete, často zjistíte, že slova, která spolu zdánlivě nesouvisí, mají stejný součet, a tedy i skryté vnitřní pouto. Co nám gematria prozrazuje právě o svátku Purim? Pokračuje Leo Pavlát.

Purim je nejradostnější židovský svátek, provázený maskami a popíjením vína. Kabalisté však v Knize Ester nacházejí i hravá číselná sdělení. Hned na počátku Knihy Ester se píše, že král Achašveroš „kraloval nad 127 krajinami od Indie až po Kúš“. „Ve staré židovské literatuře, midraších, můžeme najít vysvětlení, že 100 těchto krajin bylo na pevnině a 27 na ostrovech. V Knize Ester se totiž píše, že ,král Achašveroš uvalil daň na zemi a mořské ostrovyʼ. Hebrejské slovo pro ,daňʼ se přitom v gematrii rovná 100, ,ostrovyʼ pak 27,“ uvádí Pavlát.

Další souvislost najdeme u zlosyna Hamana. Jeho jméno dává součet 619, zatímco slovo „koruna“ 620. „Haman netušil, že vysněná koruna, v gematrii o jednotku vyšší než jeho jméno, mu nepřipadne,“ doplňuje Pavlát.

Textilie ukradené nacisty se konečně vrátily do správných rukou

Ani více než 80 let po konci druhé světové války nejsou všechny předměty, které uloupili nacisté, ve správných rukou. Dokládají to dva příběhy, které se v těchto dnech uzavřely v Židovském muzeu v Praze. To jednak navrátilo vzácný soubor sefardských textilií Židovskému muzeu v Athénách. A zároveň obdrželo jiné synagogální textilie, a to z Frankfurtu nad Mohanem. Jako otisk paměti zaniklých židovských komunit jde o velmi cenné akvizice, říká šéfkurátorka Židovského muzea v Praze Michela Sidenberg, se kterou natáčela Šárka Švábová.

Frankfurtské muzeum identifikovalo ve svých sbírkách osm textilií, které prošly Prahou během války jako svozy z protektorátních obcí.

„Byli jsme schopni doložit přesně, kteří lidé je darovali, a kolegové nám je velmi uznale vrátili,“ popisuje Sidenberg.

Opačný směr nabral soubor sefardských textilií, u nichž kurátorka rozluštila nápisy v ladinu. „Příjmení donátorů mě dovedla k hypotéze o řecké Soluni, kterou potvrdilo tamní muzeum. Identifikovali jsme konkrétní rodiny i synagogy, kterým textilie patřily po velkém požáru v roce 1917,“ vysvětluje.

Předměty byly v 50. letech zapsány do muzejních sbírek pod označením „Balkán“ bez ověřování původu. „Nyní jsme tuto ojedinělou křivdu napravili,“ uzavírá kurátorka.

To není vše, co v nejnovějším magazínu Šalom alejchem zaznělo. Poslechněte si ho celý na serveru mujRozhlas.