Významné ocenění pro historičku Annu Hájkovou. Nová tvář břeclavské synagogy. Festival Věčná naděje

Historička Anna Hájková převezme National Jewish Book Award

V židovské kultuře jsou knihy významné téma, a v židovském světě není významnější knižní cena než National Jewish Book Award. Každoročně ji už 75 let uděluje newyorská organizace, která podporuje židovskou literaturu psanou v angličtině v řadě kategorií. Letošní ocenění 25. března převezme za knihu Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust česká a britská historička Anna Hájková, která působí na University of Warwick.

„Dějiny holokaustu jsou nejdůležitější a nejikoničtější genocida 20. století. A dodnes nám pomáhají pochopit, kdo jsme – nejen v Evropě, nejen jako Židé, ale jako lidé. Ale zároveň jsou dějiny holokaustu brány jako morální monolit, jsou velmi černobílé. A jsou to dějiny, ve kterých spousta lidí chybí. Lidé s takzvanou disability, Romové a Sintové, nebo lidé, kteří udělali queer zkušenost,“ vysvětluje důležitost svého výzkumu Hájková.

A dodává, že všechny ostatní dějiny se začínají psát více inkluzivně a dekolonizačně: „Mladí lidé se ptají, kde jsou lidé s queer zkušenostmi. A tím, že dějiny holokaustu uděláme inkluzivnější, tak nikomu nic nevezmeme, ale ukážeme queer lidem, že i do těchto dějin patří.“

Podle historičky Hájkové je důležité věnovat se queer dějinám holokaustu právě dnes, kdy jsme svědky narůstajícího populismu a antisemitismu: „Já jsem byla velmi zklamaná, že velká část globální levice se nezachovala po 7. říjnu 2023 úplně solidárně. Myslím, že to je pocit, který vnímá hodně Židů po celém světě. A zároveň vidíme, jak narůstající populismus a fašismus po celém světě bojuje proti feminismu a queer právům.“

„Nemělo by být složité tyto dvě věci dát na jeden stůl. Bojovat za práva žen a queer lidí a zároveň bojovat proti antisemitismu. Udělat to zároveň a udělat místo pro všechny v dnešní polarizující době není jednoduché. Já se o to snažím a myslím, že nejsem sama,“ uzavírá Anna Hájková.

Začala obnova synagogy v Břeclavi

V historické synagoze v centru Břeclavi je rušno. Pracují tam totiž řemeslníci. Chráněná kulturní památka z roku 1868 se i dnes hodně využívá jako kulturní centrum, není ale v dobrém stavu. Do léta proto získá novou fasádu, dělníci opraví část střechy a obnovy se dočkají i některé vnitřní unikátní maurské malby. Na místě natáčela Anežka Hlávková.

„Naše práce spočívá v tom, že nabrousíme starý nátěr, to se děje, a pak natřeme nátěrem novým,“ ukazuje v krovech synagogy začátek prací Marek Smolík, který renovaci řídí.

Zhruba za tři týdny začnou práce na vnější fasádě. Zvenčí bude potřeba ještě opravit část střechy, do které zatékalo. Pak už se bude pracovat uvnitř, kde restaurátoři mimo jiné obnoví některé vnitřní orientální výmalby. Opravit budou muset ale i popraskané zdi nebo dřevěný ochoz v patře.

Břeclavská synagoga je z druhé poloviny 19. století. Naposledy prošla opravou na přelomu tisíciletí, vysvětluje Silvie Vymyslická z Městského muzea a galerie Břeclav: „Do začátku okupace sloužila k bohoslužebným účelům, během druhé světové války byla poničena. Za totalitního režimu sloužila jako skladiště.“

Synagoga je chráněnou kulturní památkou. Dřív byla v místě bývalého židovského ghetta, teď stojí v centru Břeclavi. Využívá se především pro kulturně-společenské akce.

Festival Věčná naděje ukazuje, že hudba dává naději

Vzít druhému svobodu je možné. Připravit ho o hudbu ale nejde. Ta může i v nejtemnějších chvílích dodat naději. Své o tom věděli hudební skladatelé, kteří prošli Terezínem. A právě jejich hudbu letos už podeváté nechává rozeznít v netradičních prostorech festival Věčná naděje. Další koncert se uskuteční už 23. března. Podrobnosti o dalších koncertech přinesla Daniela Brůhová.

12. dubna bude koncert na opravdu netradičním místě, v Uhelném mlýně v Libčicích nad Vltavou. Vystoupí zde Pavel Bořkovec Quartet. Vrcholem večera se stane Smyčcový sextet D dur od Ericha Wolfganga Korngolda.

„To byl brněnský rodák židovského původu, který měl nakonec štěstí a dostal se do Spojených států, kde se proslavil především jako autor filmové hudby,“ říká spoluzakladatelka festivalu Věčná naděje Martina Jankovská.

Závěrečný koncert jarní části festivalu proběhne 22. dubna v Jeruzalemské synagoze. Jewish Chamber Orchestra Munich zahraje pod vedením Daniela Grossmanna unikátní singspiel Mendele Lohengrin. „Autorem je Evgeni Orkin, člen právě Jewish Chamber Orchestra Munich,“ říká Jankovská.

Orkin se inspiroval šlágry 30. a 40. let a zkomponoval hudbu, jež doprovází vyprávění povídky, kterou během večera bude vyprávět recitátor. „Povídka je příběh židovského muzikanta z malé vesničky, který se jmenuje Mendele. Ten si udělá výlet do velkého města a navštíví velký operní dům, kde slyší hudbu, která jej naprosto uchvátí. Pak zjistí, že je to hudba Richarda Wagnera a že byl velkým antisemitou. To ho přivede k těžkému poznání. Bude to opravdu mimořádný koncert,“ upozorňuje Martina Jankovská.

Komu je kniha historičky Anny Hájkové Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust určena?

Jak dlouho bude trvat oprava břeclavské synagogy?

A kdo letos vyhrál v soutěži festivalu Věčná naděje pro současné skladatele?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.