Nosové nádražní hodiny na vlakové zastávce Dolní Žleb na Děčínsku jsou jediné svého druhu u nás

27. březen 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na nosové hodiny

Poslední železniční zastávkou na hranicích mezi Českem a Saskem je Dolní Žleb na Děčínsku v Ústeckém kraji. Malebné nádraží může být výchozím místem pro výlet k Labským pískovcům. A má také jeden unikát, tak zvané nosové nádražní hodiny. Pocházejí z poloviny 19. století a jsou jediné svého druhu v České republice.

Před třemi lety se spojili pracovníci ústecké Správy železnic, děčínského muzea, hodináři, historici, natěrači z české i saské strany a tyto jedinečné hodiny zachránili a zrestaurovali. Hodiny mají zdobné kování a dokonce i komínek, který v minulosti odváděl kouř z petrolejové lampy, která ciferník zevnitř osvětlovala.

Když v polovině 19. století vznikala trať Drážďany-Praha, došly rakouskému státu finanční prostředky. Na základě vzájemné dohody proto úsek Podmokly-státní hranice dostavěly saské dráhy, které jej následně vlastnily a provozovaly až do roku 1945. Také železniční stanice Dolní Žleb byla tehdy saským majetkem, obsluhovaná saským personálem.

Nosové hodiny na zastávce Dolní Žleb

A právě z této doby pocházejí i nasenuhr, tedy nosové hodiny. Tvar jejich konzolové skříně totiž připomíná nos vystupující z fasády. Tato nápadná konstrukce umožňovala pohodlné čtení času i na větší vzdálenost téměř ze všech úhlů.

V polovině 19. století byla železnice luxusním způsobem dopravy, proto byla i nádražním hodinám věnována náležitá pozornost. Litinovou konzolovou skříň navrhla a odlila saská slévárna H.L. Lattermann und Söhne z krušnohorské obce Morgenröthe u Plavna. Hodinový stroj dodala Turmuhrenfabrik Carlsfeld, nevelká továrna z obce vzdálené jen několik kilometrů od slévárny.

Výhled na Labe a Labské pískovce

Specifika hodinového stroje a dalších součástí dolnožlebských hodin spočívají především v jednoduchosti detailů. Zřejmě se jedná o jeden z prvních výrobků tohoto typu hodin carlsfeldského podniku. Pravděpodobně vznikly v roce 1875. Jako jediné z celé produkce firmy jsou osazeny litinovými zdobnými plůtky a sněhovými zábranami ve tvaru pletence. Zdá se, že původně byly určeny pro nějakou významnější stanici. Na nádraží v Dolním Žlebu byly podle všeho instalovány mezi lety 1910 a 1918.

Na nádraží v Dolním Žlebu je radost čekat na vlak. Za hezkého počasí se venku na lavičce můžete kochat výhledem na Labské pískovce, za špatného počasí si můžete ve vytopené čekárně číst o historii vzácných hodin a naslouchat jejich tichému tikotu.

Zdroj: Děčínské muzeum

Výhled na řeku Labe
Spustit audio