Nová boží muka ve Světlé nad Sázavou zdobí soška Panny Marie z Fátimy

Božích muk najdete v české krajině nepočítaně. Vznikala od 12. století a měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Je logické, že u nás ve druhé polovině 20. století nikdo boží muka nestavěl. Zdeňku Knedlovi ze Světlé nad Sázavou to bylo líto, a tak si jedny nechal postavit u cesty, která vede k jeho domu. Stojí tam od června 2017 a lidé k nim brzy začali chodit. Občas se u nich objeví i rozsvícená svíčka.

Boží muka vytvořil sochař Radomír Dvořák z Havlíčkova Brodu. Volba to pro Zdeňka Knedlu byla logická. Radomír Dvořák je totiž autorem mnoha plastik rozmístěných po širokém okolí. Asi nejznámější jsou jeho Ústa pravdy, Bretschneiderovo ucho a Zlaté oči, které vytesal přímo do skály lipnických lomů.

Na boží muka vybral Zdeněk Knedla spolu se sochařem žulu z lomu nedaleko Světlé nad Sázavou. „Říkáme jí žula dolnobřezinecká. Je charakteristická tím, že je barevnější a je hodně dekorativní,“ vysvětluje Zdeněk Knedla.

Boží muka jsou zasvěcená Panně Marii, jejíž soška také stojí v lucerně. Je zajímavé, že jde o Pannu Marii z portugalské Fátimy. Zdeněk Knedla totiž s manželkou projeli několik evropských poutních míst a právě fátimská madona je nejvíce zaujala. Proto se rozhodli pro ni. „Až půl roku po tom rozhodnutí jsme zjistili, že v roce, kdy se boží muka stavěla, se slavilo sto let od zjevení Panny Marie ve Fátimě,“ říká s úsměvem Zdeněk Knedla.

Boží muka zdobí socha Panny Marie z Fátimy|foto: Irena Šarounová

Boží muka jsou vysoká 333 centimetrů a zdobená několika náboženskými symboly. Na vrcholu najdete kříž, pod ním ze čtyř stran zobrazení Ducha svatého v podobě holubice a na dříku sloupu jsou vytesané ryby, jako symboly raného křesťanství.

Sochařský rukopis je pro Radomíra Dvořáka typický a nechybí ani jeho podpis a datace ve formě ostře se křížících čar. Zdeněk Knedla také prozradil, že sochař už delší dobu využívá strojní vybavení firmy na zpracování kamene. A právě boží muka jsou strojem vyřezaná z dobrých 80 procent. „Ty profily vyřezávala lanová pila, je to nekonečné diamantové lano, které se pohybuje ve dvou osách,“ dodává Zdeněk Knedla.