Nový pražský arcibiskup: Hledejme v sobě radost a naději, abychom mohli být úsměvem pro druhé
Máme za sebou pašijový neboli Svatý týden. Křesťané si během něj připomínají poslední dny Ježíše Krista, jeho zradu, ukřižování a zmrtvýchvstání. Poprvé v nové funkci prožívá velikonoční svátky Stanislav Přibyl, litoměřický biskup, který v únoru nahradil Jana Graubnera a stal se novým pražským arcibiskupem a primasem českým.
„Svého úřadu se ujmu až 25. dubna, takže jsem stále v Litoměřicích. Velikonoce jsou tady krásné, spojené i s výlety do přírody. Na Velký pátek chodíme každý rok na Kalvárii na Ostré, je tam stará barokní křížová cesta. Za každého počasí se sejde velké množství lidí a na konci si společně zpíváme na terase, odkud je krásně vidět do kraje. Je to nádhera. V Praze to bude zase jiné, zaměním Ostré za rampu Pražského hradu, ale to bude až příští rok,“ říká arcibiskup s úsměvem.
Jsou pro něj Velikonoce významnějším svátkem než Vánoce? „To je těžká otázka. Myslím si, že každé ty svátky mají něco do sebe. Vánoce, to jsou zářící dětské oči, je to celé takové radostné. O Velikonocích se setkáváme s tajemstvím utrpení, smrti, zrady a vzkříšení. Jako dítěti mi asi byly bližší Vánoce. Z teologického i z historického hlediska máme ale Velikonoce od začátku podchycené, zatímco u Vánoc to jsou zpětné výpočty z 5. století. Pro mě jako dospělého člověka jsou proto Velikonoce autentičtější.“
Od malého kluka ze Strašnic na Arcibiskupství pražské
Stanislav Přibyl vyrůstal v rodině profesionálního hudebníka, muzika ho proto od malička fascinovala. Učil se na klavír a už od 13 let hrál při bohoslužbách na varhany. Farář v pražských Strašnicích, který mu nabídl, aby ministroval o velikonočních bohoslužbách, ho nasměroval i na další cestu.
„Jednoho dne se mě zeptal, jestli, když chodím do kostela, neuvažuji o tom stát se knězem. Odpověděl jsem mu, že si to musím rozmyslet, protože to znamená mít pro život úplně jiné plány. Nakonec jsem odpověděl pozitivně,“ vzpomíná kněz, kterého životní cesta nakonec dovedla až na Arcibiskupství pražské.
Moment, kdy vstupujete do dějin
Jeho jméno se mezi možnými kandidáty na arcibiskupa objevovalo často, přesto pro něj jmenování znamenalo určitý šok. „Nebylo to až tak překvapení, ale je to moment, kdy vstupujete do velkých dějin. Uvědomuji si, že moje jméno je tam tak trochu nepatřičně. V seznamu arcibiskupů jsou taková slavná jména a teď je tam s nimi i nějaký kluk ze Strašnic. To je něco, s čím se musíte sžívat. A až v důsledku zjistíte, co vám to všechno změní v životě. Zatím to vlastně ani nevím,“ říká skromně Stanislav Přibyl.
Ve své nové funkci by chtěl spojovat společnost i politiky, ale také by rád zůstal obyčejným člověkem. „Mnoho lidí okolo mě má obavu, že mi to stoupne do hlavy. Mně se ale zpanštět zatím nepodařilo, a budu se snažit, aby se to nedařilo ani teď. Rád bych používal městskou hromadnou dopravu, chodil si nakupovat a podobně, abych věděl, jak se věci mají ve skutečnosti a čím žijí obyčejní lidé, protože já tím obyčejným člověkem chci zůstat.“
V závěru rozhovoru Stanislav Přibyl předal posluchačům své velikonoční poselství a přání:
„Zažívejte radost. Ta je motorem, který nám umožňuje žít dál. Když se má člověk na co těšit, je to krásné. Mně, jako věřícímu člověku, to přinášejí právě Velikonoce, kdy vím, že ten, v kterého věřím, Kristus, vstal z mrtvých a už neumře. Svět se zásadně proměnil, a i když prožíváme spoustu těžkých věcí, radost a život mají poslední slovo. Já z toho žiju a jsem opravdu šťastný člověk. Každý potřebujeme kousek radosti a štěstí. A přeji vám, ať ho nacházíte všude, kam přijdete, třeba v očích a úsměvu druhých lidí, které budete potkávat. Snažme se prosím hledat v sobě fragmenty radosti a naděje, abychom i my mohli být tím úsměvem pro toho druhého. Myslím, že to jde a život je potom krásnější pro všechny.“
Jak přijali jeho rodiče rozhodnutí studovat na kněze? Zahrál si už na nové svatovítské varhany? Jak vnímá a prožívá jako kněz jednotlivé dny Svatého týdne? Bude pro něj náročná slavnost 25. dubna, kdy bude uveden do nového úřadu? Nejen to si můžete poslechnout v záznamu rozhovoru s Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
