O nejkrásnější nádraží v Evropě se odehrál tuhý boj
16. března 1985. S ohlušujícím rachotem a v obrovském oblaku prachu mizí poslední část těšnovského nádraží v Praze. Novorenesanční budova s výstavní centrální halou a dvěma křídly, postavená mezi lety 1872 a 1875 byla hodnocena jako jedno z nejkrásnějších nádraží v Evropě.
Novorenesanční budova byla dílem architekta Karla Schlimpa, profesora vídeňské techniky. Střed budovy byl vyzdoben triumfálním římským obloukem s postranními oblouky a sloupy s alegorickými sochami. V jižním křídle byl ještě reprezentační salon, čekárna a restaurace. Severní křídlo sloužilo jako příjezdový trakt a byly zde umístěny kanceláře. Honosná výzdoba byla i uvnitř odjezdové haly.
Poslední vlak odsud odjel do Turnova 1. července 1972. Cestující se už s krásami budovy nikdy nepokochali. Severní křídlo šlo k zemi prakticky okamžitě po ukončení provozu kvůli stavbě severojižní magistrály.
Zbylá část budovy se měla proměnit nejprve v železniční muzeum, později v další část muzea hlavního města Prahy. Jednu dobu měl navrch ambiciozní plán budovu pootočit a dostavět. Později se uvažovalo o vysokoškolské menze. Jenže postupující roky se na budově podepsaly a kolem chátrající budovy chodili a jezdili soudruzi na nedaleký ústřední výbor komunistické strany. Namísto chátrajícího nádraží ale chtěli raději chodit parčíkem.
Z budovy byla sňata památková ochrana a nejcennější části odvezeny do Lapidária. 16. března 1985 v ranních hodinách zmizely poslední zbytky nejkrásnějšího nádraží z mapy Prahy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.