O vlivu Karla Hubáčka i inspiraci rybářskými pruty při stavbě Ještědu s architektem Jiřím Suchomelem

23. únor 2024

Před 100 lety se v Praze narodil oceňovaný architekt Karel Hubáček, autor hotelu a vysílače na Ještědu. Jana Švecová do pořadu O čem se mluví pozvala jeho žáka a kolegu, a také spoluzakladatele a prvního děkana Fakulty architektury a umění na Technické univerzitě v Liberci, architekta Jiřího Suchomela.

Čtěte také

„Do Sialu jsem se dostal na podzim roku 1969, kdy jsem se po roce a půl pobytu v Cáchách rozhodoval, jestli emigrovat, nebo se vrátit. Rozhodl pro návrat, a bylo mi jasné, že jediné místo v Československu, kam se chci dostat, je Liberec,“ vzpomíná Jiří Suchomel, jak se dostal do Sdružení inženýrů a architektů v Liberci, kterému se zkráceně říká Sial.

„Tenkrát se stavěla věž na Ještědu, a to byl tak silný signál pro mě a pro další lidi z mé generace, že jsem si nic jiného vlastně představit neuměl,“ dodává.

„Karel Hubáček byl charismatická osoba, měl takový krásný oči a myslím si, že dokázal lidi uhranout a získat. Toto jeho charisma vlastně bylo podstatnou součástí toho, jak SIAL vznikal. Nebyl tam sám, byli tam další lidi. Byl tam Miroslav Masák, byl tam Ota Binar, byli tam statici, byli tam inženýři, byla tam celá řada dalších profesí. Ale domnívám se, že podobně ho vnímali i oni,“ nastiňuje.

Ještěd z rybářských prutů

V rozhovoru Jiří Suchomel mimo jiné zavzpomínal i na to, že při stavbě hotelu a vysílače na Ještědu Karel Hubáček tak trochu zúročil svého koníčka, a to rybaření.

„Tam je zcela jasný jeden detail, pověstné pruty krytu antén. Kryt antén musel být udělán k plastu, tak, aby nebránil šíření rádiových vln. Součástí konstrukce jsou dlouhé tenké pruty, asi 12 metrů dlouhé, které bylo nutné vyrobit,“ vypráví.

Jak přiblížil, Karel Hubáček tehdy oslovil výrobce rybářských prutů. Ten ale dělal pruty podstatně kratší, takže nakonec museli udělat díru do zdi ve své dílně, aby mohli tyto dlouhé pruty vůbec vytahovat a vyrábět.

„Karel Hubáček rád jezdil na ryby. Vždycky říkal, že už toho má dost a musí si odpočinout. Já si myslím, že součástí téhle duševní lázně, kromě toho, že byl v přírodě, byl i ten proces rybaření. Rybář musí umět tu velkou zdatnou rybu vytáhnout z jejího domácího prostředí a vykormidlovat tak, aby ji dostal tam, kde ji potřebuje. A myslím si, že toto umění jednat s protějškem a postupně ho dostávat do polohy, kterou ten architekt vidí jako správnou, je součásti té profese,“ zamýšlí se Jiří Suchomel.

Jak při představování projektu vysílače a hotelu Ještěd reagovala liberecká veřejnost? Jak českou stavbu století vnímají v zahraničí? A jak vznikala na liberecké vysoké školy katedra architektury? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Jana Švecová , mib
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.