Obranné věži Českého Šternberku se říká Hladomorna. Hlady v ní ale nikdo netrpěl

11. červenec 2016
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Předsunutá obranná věž s břitem - Hladomorna | Foto: Libor Sváček, Český rozhlas Plzeň

Obranné věži Českého Šternberku se říká Hladomorna. Hlady v ní ale nikdo netrpěl

Středočeský hrad Český Šternberk dominuje krajině středního toku řeky Sázavy už od roku 1241 a právem se označuje za perlu Posázaví. Zpočátku byl nedobytný, ale v 15. století se vojskům krále Jiřího z Poděbrad podařilo hrad dobýt, a tak se musel zdokonalit jeho obranný systém.

Vybudovala se mohutná centrální věž - tzv. jižní předsunutá bašta s břitem. Po břitu by dělové koule sklouzly a neublížily by věži, kde bylo místo pro obránce hradu. Šlo o unikátní obranný systém, který byl jedním z prvních v Evropě.

Stavitelé mysleli při projektování věže na všechno. Vnitřní prostor sice připomíná jámy v hladomornách, ale v případě Českého Šternberku se právě do spodní části obranné věže umisťovaly zásoby jídla pro obránce. A skladovaly se tam i zásoby střelného prachu.

Prostor v patře věže je přístupný po točitém schodišti, které je úzké a bez zábradlí a točí se překvapivě směrem doleva. To proto, aby se útočníkům, kteří by se dostali do věže, špatně bojovalo. Natočení schodiště by jim totiž znemožnilo útočit mečem, protože by se nemohli rozmáchnout.

Hrad Český Šternberk

Z vrcholu věže je dobře vidět do celého okolí, takže obránci měli dokonalý přehled o pohybu nepřátelských vojsk. Prostor kolem hlavní věže chrání masivní obvodová hradba podkovitého tvaru se střílnami.

Tato bašta je jedním z nejlépe dochovaných objektů pozdně gotického fortifikačního stavitelství a svým významem ve vývoji středoevropských opevňovacích staveb 15. století přesahuje rámec Čech.